Hlavní obsah

Schillerová: Rozpočet je neopravitelný

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sestavil letošní rozpočet na základě nereálných údajů. Měl by přinést jeho novelu a rezignovat, řekla Právu místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.

Foto: Milan Malíček, Právo

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová poskytla rozhovor deníku Právo

Článek

Rozpočet byl na konci května v deficitu 271,4 miliardy korun, přičemž za celý rok je plánováno 295 miliard. Je nějaká šance dodržet plánovaný schodek?

Už nulová. Já před tím varuji už půl roku. Ministra financí dohnaly jeho účetní triky a podvody, kdy sestavil rozpočet naprosto v rozporu s rozpočtovými pravidly. Teď mu tam chybí v kombinaci příjmů a výdajů nějakých 150 miliard korun. A to je něco, co nelze dohnat.

Podle čeho tak soudíte?

Vezměte si, že díky inflaci za těch pět měsíců vláda vybrala meziročně o 59 miliard vyšší příjmy. A přesto vidíme nejhorší výsledek v historii Česka. A nemáme tady ani lockdown, ani pandemický propad. A technicky už jsme na limitu, protože když jsem se dívala do těch čísel, tak byly pozastaveny zálohové platby provozovatelům sociálních služeb, asi 4,4 miliardy. Pozastaveny byly i transfery státních fondů, asi 4,8 miliardy. Kdybychom to přičetli, tak vlastně jsme s odřenýma ušima něco málo pod celoročním schodkem.

Díra v rozpočtu opět rekordní, přesáhla 270 miliard. Stanjura avizuje další nepopulární kroky

Ekonomika

Jaký tedy očekáváte, že by letos ten schodek mohl být?

To netuším. Myslím si, že ministr financí bude muset přijít s novelou zákona o státním rozpočtu pro letošní rok. A s novelou by současně měl přinést svoji rezignaci. To je můj názor.

Je tam několik momentů, které dlouhodobě kritizuji. A to je například čerpání evropských peněz. Na konci května, a teď se bavím především o starém programovacím období 2014 až 2020, kde peníze musí být vyčerpány do konce letoška, bylo vyčerpáno necelých 34 procent celoročního plánu. Přičemž květnovým minimem bývá 45 procent. Jedno procento je zhruba 1,5 miliardy, takže se bavíme jenom letos o 17 miliardách, které by mohly už v tom rozpočtu být.

A když k tomu přičteme 54 miliard, které nevyčerpali loni, tak to máme 71 miliard. Ty zůstávají ležet v Bruselu a je otázkou, jestli je vůbec získáme, protože na to máme jen pár měsíců.

Přestože teď vláda nebo ministerstvo financí samozřejmě vybírá díky inflaci více, tak po očištění od inflace je ve výběru na 32 procentech celoročního plánu. To je nejhorší výsledek od krizového roku 2009

Nezbrzdila to čerpání doba covidu, která výrazně poznamenala i ekonomický život?

V žádném případě. Naopak, naše vláda byla premiantem v čerpání peněz. My jsme v podstatě končili rok 2021 s jednou miliardou navíc. To, co bylo možné čerpat, jsme vždy vyčerpali.

Ale abych se vrátila k tomu, co mi ještě vadí, a to je špatný výběr daní. Přestože teď vláda nebo ministerstvo financí samozřejmě vybírá díky inflaci více, tak po očištění od inflace je ve výběru na 32 procentech celoročního plánu. To je nejhorší výsledek od krizového roku 2009. Standardem na konci května je 35 až 40 procent. A teď si zase vezměte, že jedno procento je 9,5 miliardy. Takže se bavíme minimálně o 30 miliardách, které by tam na výběru daní měly být. A já si to vysvětluji mimo jiné tím, že se projevuje zrušení elektronické evidence tržeb.

Těch dvacet miliard by znamenalo, že sníží teď uprostřed roku provozní výdaje o deset procent a mzdové výdaje o čtyři procenta. Uprostřed roku. Musel by sáhnout na tabulkové platy, musel by propustit lidi

Premiér Fiala i ministr Stanjura říkají, že se podle května nedá soudit hospodaření za celý rok, že mnoho příjmů přijde ve druhé polovině roku.

Řeknu vám, o co jde. Odvod z nadměrných příjmů a windfall tax dohromady. Podle upravených čísel ministerstva financí má stát inkasovat čtyřicet miliard, když původně uvažovali o sto miliardách. Teď mají vybráno na konci května 12,2 miliardy.

A když se podíváme na výdajovou stranu, tak to znamená výplatu kompenzací za energie. Ministr říkal, že se čtyřicet miliard vybere a čtyřicet vyplatí. Na konci května vyplatili už 40,1 miliardy, takže jsou jakoby na limitu, aby to rozpočtově nebylo zátěží.

Na valorizaci důchodů budou muset vyplatit 15 miliard navíc, které nejsou v rozpočtu. A když se pak podíváte, tak ve Státním fondu dopravní infrastruktury je díra přes 30 miliard na uzavřené smlouvy, 50 miliard je tam fiktivních z Modernizačního fondu. To jsou všechno věci, které nemůže ministr v žádném případě dohnat.

Sestavila bych reálný rozpočet, kde bych měla reálné příjmy a reálné výdaje

Ministr chce ještě na letošek předložit úsporný minibalíček ve výši dvaceti miliard. Ale nechce říct, kde bude spořit.

Těch dvacet miliard by znamenalo, že sníží teď uprostřed roku provozní výdaje o deset procent a mzdové výdaje o čtyři procenta. Uprostřed roku. Musel by sáhnout na tabulkové platy, musel by propustit lidi. Ale ty nepropustíte ze dne na den. Vidím to jako absolutně nemožné. A i kdyby se mu to podařilo, tak to neřeší problém. Chybí mu násobně víc než dvacet miliard, o nichž si stejně myslím, že narazí ve vládě.

Úsporný balíček: Připomínky ministerstev, krajů či svazů se převážně týkají rozdělení daní

Ekonomika

A kde byste spořila u současného rozpočtu vy?

Já bych zaprvé nikdy nesestavila takovýto trestuhodný vylhaný rozpočet. Sestavila bych reálný rozpočet, kde bych měla reálné příjmy a reálné výdaje.

Rozpočet musíte nejdřív opravit a pak musíte prostě nastavit nějakou trajektorii, nastavit ji reálně. Určitě bych šla třeba do provozních výdajů, ale rozumně. Resorty také musejí plánovat. Proto je nastavený rozpočet na celý rok, aby si třeba naplánovaly investice a další věci, které realizují. Změna teď uprostřed roku, když mají třeba uzavřené smlouvy, nás může stát obrovské sankce. Je to nezhojitelné.

Pak tam napíše, že vezme čtyři procenta z objemu platů. To znamená prostě sahat do tabulkových platů, takže zdecimuje veřejnou správu

Ministerstvo poslalo do připomínek předběžný návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 235 miliard. Je to reálné?

Podle mě je ten schodek ne­reálný, protože se nejprve musí narovnat rozpočet roku 2023 a postavit na reálných číslech. V tom návrhu třeba považuji za naprostou nehoráznost to, že se nemají zvyšovat valorizace plateb za státní pojištěnce v roce 2024. Nemocnice musejí také nějak plánovat, musejí nějak fungovat, investovat peníze. Je také drtí inflace. A ministr financí to evidentně nekonzultoval, protože jsem četla, že se proti tomu ohradil mi­nistr zdravotnictví. Co to je za komunikaci v rámci vlády?

Pak tam napíše, že vezme čtyři procenta z objemu platů. To znamená prostě sahat do tabulkových platů, takže zdecimuje veřejnou správu.

Máme různé zaměstnance s různou mzdou a já bych fakt nechtěla žít ve světě, kde všichni berou stejně

Velká část deficitu je pořád kvůli zrušení superhrubé mzdy, respektive snížení daně z příjmu bez nějaké kompenzace na příjmové straně. To schválilo vaše hnutí ANO spolu s ODS a SPD. Pořád to nevidíte jako chybu?

Ne. Ona to nebyla velká část. Státního rozpočtu, dopadu na něj, se týkalo možná ani ne šedesát miliard, protože se v rámci politických dohod dvakrát zvýšila sleva na poplatníka, zvýšilo se rozpočtové určení daní ve prospěch krajů měst a obcí, díky kterému ony teď mají nějaké peníze a mohou si dovolit investovat.

Takže já si za tím stojím. V té době to pomohlo lidem, zaměstnanci získali sedm procent čisté mzdy ve svůj prospěch, a navíc jsme narovnali zdanění mezi živnostníky a zaměstnanci.

Inflaci způsobily zejména ceny energií

Ale peníze jste ponechali především výše příjmovým, ne těm nejpotřebnějším, a roztočili jste podle některých ekonomů inflační spirálu. Teď ty peníze musí vláda zase lidem brát.

Máme různé zaměstnance s různou mzdou a já bych fakt nechtěla žít ve světě, kde všichni berou stejně. Takže je logické, že čím máte vyšší mzdu, tím máte vyšší daně a tím vám to víc pomohlo. Ale pomohlo to absolutně všem. Samozřejmě někomu v řádu stokorun, někomu více.

Pokud jde o inflaci, tak to mainstreamoví ekonomové opakují jako kolovrátek. Inflace ale byla z velké části dovezená. Když se podíváte na čísla České národní banky, tak za covidu obrovsky vzrostly úspory. Spousta lidí si ty peníze odložila. Jak mohli roztočit inflační spirálu, když si ty peníze odložili na pozdější spotřebu a vlastně je využili v době, kdy naopak udeřila inflace, která byla z velké části dovezená? Inflaci způsobily zejména ceny energií.

Cena plynu je nejnižší za dva roky, není poptávka

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám