Článek
„My vystoupení z NATO v programu nemáme. Máme tam referendum. Než by k takovému referendu došlo, tak by to bylo za pět let. A za pět let uvidíme, jaká bude situace,“ prohlásila Šafránková.
Připomněla, že jen přijetí zákona o obecném referendu bude složité a bude trvat dlouho. Ke změně zákona jsou potřeba i hlasy senátorů, většinu v horní komoře mají však odpůrci referenda.
Záležet bude podle Šafránkové i na parametrech referenda, například na nutném počtu podpisů od občanů, aby mohlo být vyvoláno. „Museli bychom se domluvit, jaké podmínky by pro referendum byly,“ dodala Šafránková.
„Jinými slovy, SPD tedy říká: slibujeme vám něco, co nechceme naplnit,“ reagoval na její vyjádření místopředseda vlády a bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Sestřelení stíhaček je adekvátní
Politici se v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce bavili o ruských provokacích, o proniknutí dvacítky dronů do Polska i narušení vzdušného prostoru Estonska třemi ruskými stíhačkami. I agentura Bloomberg upozorňuje, že ruské provokace vůči zemím NATO nabírají na síle.
Přítomní politici se shodli, že země NATO by měly na narušení svého vzdušného prostoru adekvátně reagovat - třeba i sestřelením ruského letounu.
„To je nezbytně nutné vymezování hranic. Musí být vidět ze strany NATO, že jsme připraveni každý centimetr našeho území bránit,“ prohlásil Jurečka.
„Narušení vzdušného prostoru je velmi vážná věc,“ přitakal poslanec ANO Aleš Juchelka.
Poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková dodala, Rusko zkouší, co NATO ukáže. „Je to zjišťování si, jak jsme obranyschopní. Rusové jedou na sílu,“ poznamenala.
„Samozřejmě, že když dojde k narušení vzdušného prostoru jakéhokoliv státu, tak ten stát má právo se bránit,“ souhlasila Šafránková. Zdůraznila však, že by takovému kroku mělo předcházet vyšetřování, aby bylo jasné, zda bylo narušení vzdušného prostoru úmyslné nebo neúmyslné.
