Průstřelné vesty obrana ani po pěti měsících nereklamovala. Chystá prý metodické podklady

„Nadále probíhá prověřování dalšího postupu. Dochází ke zpracování potřebné dokumentace metodiky prověření materiálu a následně k fyzickému testování, jehož výsledek bude sloužit jako podklad pro případnou reklamaci,“ sdělila mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková.

Podle ní je nutné nejprve přesně určit, jakým způsobem testování proběhne, aby výsledky byly pro výrobce závazné. Do té doby zůstávají vesty uskladněné a vojáci je nesmějí používat.

Zarážející je, že celou věc dosud neprověřuje ani Vojenská policie. „Ve zmíněné věci Vojenská policie žádným podnětem k šetření nedisponuje,“ uvedla její mluvčí Nikola Rimkevič Hájková. Podnětem přitom mohla být už veřejná diskuze po medializaci případu.

Z dokumentů i vyjádření vyplývá, že obrana a ani armáda si nejsou jistá, jaké jsou skutečné záruční podmínky, ani kdo by měl odpovědnost za vadný materiál nést. Pět měsíců po prvních testech prokazujících průstřelnost tak stále není jasné, zda armáda, respektive obrana bude vesty reklamovat. Vesty z roku 2020, které obrana zakoupila za 255 milionů korun, jsou přitom podle všeho stále v záruce.

Okamžité stažení vest nařídil letos v květnu šéf armádní výstrojní služby generál Robert Bielený. Důvodem byly výsledky pravidelných testů odolnosti – vesty, které měly vojáky chránit před střelami a střepinami, při zkouškách neobstály.

„Na základě zkoušek k prodloužení životnosti balistické ochrany vesty VOBU 2016 roku výroby 2020 vydávám pokyn k zákazu používání,“ stojí v dokumentu, který má redakce Novinek k dispozici. Vesta měla zadržet střely z ručních zbraní i úlomky granátů. Při testech ale došlo ke „kompletnímu průstřelu jak balistického panelu, tak i balistické vložky.“ Bielený proto nařídil stáhnout všechny vesty z dané série zpět do armádních skladů.

Zakázka na vesty přesahuje čtvrt miliardy korun a týká se základní výstroje vojáků, jejichž bezpečnost může být ohrožena. Ministerstvo obrany ji uzavřelo mezi lety 2017 a 2020. Smlouvu podepsala tehdejší ministryně Karla Šlechtová (ANO). Celkem firma Argun dodala vojákům 5500 vest, z toho 1500 pochází z poslední série vyrobené v roce 2020.

Podle smlouvy má každá vesta garantovanou desetiletou životnost. Dokument výslovně uvádí, že po dobu deseti let se nesmí snížit její užitné vlastnosti, včetně ochranných. Navíc může být až pět let uskladněna – celkově by tedy měla vojákům sloužit až patnáct let.

Na sociálních sítích však armáda uvedla něco jiného – že životnost vest je pouze pět let. „Pozoruhodná zpráva – až na to, že je to celé jinak. Vesty první generace (VOBU I) nebyly v půlce životnosti, ale na jejím konci. Životnost používaných balistických vest je standardně pět let,“ napsala armáda na síti X.

Vysvětlením může být, že si armáda odlišně vyložila text smlouvy. V příloze dokumentu, která podrobně rozebírá technické parametry vest, se skutečně uvádí pětiletá „minimální doba použitelnosti po vyskladnění“. Tento údaj však nepopírá desetiletou záruku, která se vztahuje k ochraně a funkčnosti vesty jako takové.

Armáda se proto brání, že je třeba smlouvu číst jako celek. „V jiných částech jsou zmíněny takticko-technické podmínky, které definují garanci jakosti vest – až 10 let životnosti v případě skladování nebo 5 let při používání,“ stojí v jejím oficiálním vyjádření.

Problém je, že takové tvrzení nemá ve smlouvě jednoznačnou oporu. Naopak, dokument, který je veřejně dostupný v registru smluv, hovoří jasně: po dobu deseti let se nesmí snížit užitné vlastnosti vesty, včetně ochranných.

„Z pohledu obecné právní úpravy dle občanského zákoníku platí, že v případě rozporu mezi obsahem samotné smlouvy a obsahem jejich příloh, jako například technických nebo obchodních podmínek, má přednost výslovné znění smluvního ujednání,“ říká královéhradecký advokát Zdeněk Cvejn, který má rozsáhlé zkušenosti při tvorbě obchodních smluv. A zde se jednoznačně hovoří o desetileté záruce a pětiletém skladování.