Článek
Právě kvůli neúměrnému nárůstu plateb za externí právníky a poradce Petráčkovi hrozí, že bude muset ve své funkci skončit. Jeho kritici svolali na středu akademický senát, kde chtějí hlasovat o jeho odvolání.
Jsou přesvědčení, že rektor Koláře platil hlavně kvůli tomu, aby měl hladký přístup k mocným a k prezidentovi republiky Petru Pavlovi.
Chybějící smlouvy v registru?
V registru smluv jsou přitom k dohledání pouze dvě smlouvy mezi ČVUT a Kolářem, a to z roku 2023 a 2024. Jak přiznala sama univerzita i Kolář, vzájemná spolupráce začala už o rok dřív, tedy v roce 2022, a trvá až dodnes, tedy i v roce 2025.
Proč smlouvy za rok 2022 a za rok 2025 nejsou v registru, na to rektorát neodpověděl. Zákon přitom říká, že smlouvy jsou neplatné, pokud nejsou zveřejněné, a jejich finanční plnění by měla instituce vymáhat zpět.
„Pan Petr Kolář je jediným placeným poradcem rektora Vojtěcha Petráčka, a to od roku 2022, kdy byl panu rektorovi doporučen v souvislosti s potřebou dořešit spolupráci státu, ČVUT a GE Aviation na rozvoji leteckého průmyslu v ČR,“ sdělila Novinkám mluvčí univerzity Kateřina Veselá.
„Z téhož důvodu byl placen z prostředků fakulty strojní, jíž se zasmluvněná spolupráce bezprostředně týkala,“ snažila se vysvětlit kontrakt s tím, že tehdejší smlouva tak nebyla uzavřena s rektorátem.
Děkan fakulty strojní Mirek Španiel však odpovědnost přehodil zpět. „Obecnou interakci projektu a českého státu zajišťoval rektorát ČVUT. Ten měl smlouvu s Petrem Kolářem a taky definoval jeho roli. S dotazy na smlouvu, roli a působení pana Koláře se prosím obraťte na tiskový odbor rektorátu ČVUT,“ napsal v sms zprávě.
Na další dotazy už Veselá neodpověděla.
Španiel ale upřesnil, že fakulta platila Kolářovi v roce 2022 částku 145 200 korun měsíčně s DPH, což představuje víc jak 1,7 miliónu korun za rok. „Fakulta strojní proplatila v roce 2022 faktury za činnost Petra Koláře na základě pokynu rektora ČVUT,“ konstatoval děkan.
Hasil spory s Američany
Kolář začal podle svých slov s univerzitou spolupracovat, aby zabránil arbitráži s firmou GE Aviation a případné spory se vyřešily včas a mimosoudně.
Univerzita se s americkou společností v roce 2016 dohodla, že vybuduje čtyři zkušebny k vývoji a testování leteckých motorů a paliva. Strojní fakulta ČVUT je dodnes provozuje.
Škola na jejich výstavbu dostala od tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) finanční výpomoc dvě miliardy korun s tím, že peníze vrátí z evropských fondů. To se ale nepovedlo. Následovaly tahanice, kdy ČVUT státu uhradila z vlastních zdrojů zhruba polovinu a až loni v únoru jí vláda Petra Fialy (ODS) zbytek odpustila a další miliardu doplatila ze svého.
„Začal jsem s univerzitou spolupracovat nejdřív pro bono a pak mi bylo navrženo, jestli bych s nimi nechtěl mít smlouvu. Já jsem to přivítal a od té doby jsem konzultant a poradce pana rektora,“ sdělil Kolář Novinkám. Už tehdy prý komunikoval přímo s rektorem Petráčkem.
Podle zveřejněných smluv pak Kolář dostal od ČVUT milión korun za necelý rok 2023 a 1,25 miliónu za loňský rok.
V obou smlouvách je přitom napsáno, že „konkrétní úkoly budou objednavatelem zadávány ústně, a to přímo rektorem ČVUT doc. Vojtěchem Petráčkem, a plněny osobně poskytovatelem Petrem Kolářem“.
Faktury posílá dál
A právě nemožnost kontroly těchto výstupů je jedním z důvodů, proč chtějí akademici hlasovat o Petráčkově předčasném konci ve funkci. Druhý mandát ve vedení školy mu přitom končí ani ne za rok, v únoru 2026.
V aktuálním návrhu na Petráčkovo odvolání, které má redakce k dispozici, se také píše, že objem poradenských a právních služeb v posledních letech značně narostl. V roce 2018, kdy Petráček nastoupil, rektorát vyplatil za celý rok 8,8 miliónu korun, ale v roce 2023 to už bylo 29 miliónů a loni 28 miliónů.
„Přitom se velkou měrou jedná o ústní rady, jejichž efektivitu nelze ověřit,“ uvádí se v odůvodnění návrhu na rektorovo odvolání.
Kolář podle svých slov nekontroloval, jestli jsou smlouvy s ním v registru všechny. Odpovědnost na jejich zveřejnění skutečně leží na bedrech ČVUT. Nyní prý rektorovi radí hlavně na poli mezinárodní spolupráce a strategického směřování ČVUT.
„Jsou tam i citlivé věci, které se týkají zatím neveřejných projektů v oblasti energetické bezpečnosti nebo rozvoje obranných kapacit státu,“ pokračoval. Faktury posílá i nadále. „Mně ta spolupráce byla nabídnutá, já to plním, a co bude dál, uvidíme,“ dodal.
Kvůli nedostatku peněz přitom z ČVUT odchází expert na umělou inteligenci (AI) Tomáš Mikolov. Vědec, který úspěšně spolupracoval s Facebookem, Microsoftem či Googlem, se rozhodl na ČVUT skončit kvůli tomu, že mu nepodařilo získat pro tým odpovídající grant na výzkum AI.
