Článek
Příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti, které výrazně omezují běžné fungování, aktuálně trpí osmnáct procent dospělých. „Před covidem zmiňovalo tyto symptomy kolem pěti procent obyvatel. Během pandemie to vyskočilo na dvojnásobek a už to nikdy nekleslo zpátky, naopak to dál rostlo,“ popisuje autor studie Václav Korbel z PAQ Research.
Z výzkumu, který PAQ Research formou hloubkových rozhovorů provedl poprvé v dubnu 2020 a pravidelně ho opakuje, vyplývá, že nárůst je kontinuální a na konci loňského roku jsme se dostali na nejhorší čísla za 58 vln měření. Každé z vln se účastní mezi 1600 až 1800 respondenty.
S příznaky duševních onemocnění trpí nejčastěji lidé do 35 let, ženy s dětmi a lidé z nízkopříjmových skupin. Příčiny se ale liší.
„Každá skupina má trošku jiné potřeby a jinak vnímá současný svět. U mladých lidí jde o strach z budoucnosti a o nedůvěru v to, že je dobrá,“ popsal soukromý psycholog Jan Kulhánek.
Anketa
„U lidí středního věku jde o problémy rodinného charakteru. Jednak mají starosti s dětmi a také je to často spojené s finanční krizí. Senioři jsou na tom podobně, navíc tam hrají roli sociální sítě, které realitu pro ně vykreslují dost vyhroceně,“ dodává Kulhánek.
U žen hraje významnou roli mateřství a péče o děti. „V Česku péče o děti stále dopadá více na ženy, což může mít na psychické obtíže vliv. Nůžky mezi muži a ženami se významně rozevřely během pandemie, kdy se zavřely různé instituce a starost byla hodně na rodinách,“ popsal autor studie Korbel.
Na financích záleží
Projevy středně silné deprese či úzkosti zmiňovalo patnáct procent lidí pod hranicí chudoby. V Česku takto žije zhruba desetina obyvatel.
U vysokopříjmových domácností, tedy těch, jejichž příjem výrazně převyšuje průměr, šlo pouze o šest procent lidí.
„Dlouhodobě se ví, že život v chudobě nebo s nízkými příjmy se často pojí se stresem, depresemi a úzkostmi,“ okomentoval Korbel a pokračoval: „Zajímavé ale je, že se to netýká pouze lidí s nízkým příjmem, ale i těch, kteří například mají hypotéku. Přestože jsou třeba ve střední třídě, na konci měsíce jim zbude málo peněz. Když se následně zvýší inflace, přijde neočekávaná platba nebo se zvýší platba hypotéky, hodně to na ně dopadá. Důležité tedy je nejen to, kolik člověk bere, ale kolik mu zůstane na konci měsíce.“
Začarovaný kruh
Psychické problémy se mohou ještě násobit, pokud kvůli nim lidé vypadávají z pracovního procesu. Ocitají se tak často v začarovaném kruhu. Zhoršený psychický stav jim znemožňuje plné pracovní nasazení, což vede k další finanční tísni a následnému prohloubení depresí či úzkostí.
Podle odborníků se v Česku do duševní kondice investuje málo. Kapacity psychiatrické péče nedostačují, málo je i psychologů a psychoterapeutů. Zaostává také základní prevence.
Dle psychologů ale existuje šance na zlepšení, lidé se totiž budou nové situaci přizpůsobovat. „Už od covidu se učíme žít v nejistotě. Dřív byl náš svět střední Evropy relativně bezpečný, srozumitelný a plánovatelný. To se ale mění a my se učíme s tím zacházet,“ dodal Kulhánek.
