Článek
„U voličů Spolu jasně převažuje obava z Andreje Babiše a jeho koaličních partnerů, mezi které sám Babiš považuje SPD. Voliče Spolu děsí i to, jak Babiš přitvrdil ve své rétorice,“ řekl Novinkám politolog Jan Bureš.
Poprvé se veřejnost začala dozvídat o tzv. bitcoinové kauze, v níž jde o miliardový dar od odsouzeného Jiřikovského ministerstvu spravedlnosti, na konci května. Uplynuly takřka tři týdny a koalici Spolu deklaruje svou podporu 21,6 procenta voličů. Tedy skoro o procentní bod více, než kolik agentura naměřila předtím, než kauza vypukla, a takřka stejně jako před týdnem, kdy STEM naměřil podporu Spolu 22,3 procenta.
Skandály nejsou stěžejní, míní Bureš
„Kdybyste se ve volbách rozhodovala podle skandálů, tak nemůžete volit nikoho, všechny strany nějaké mají. Nakonec se rozhodujete podle ekonomiky a hodnot. Pokud se voliči Spolu bojí, že by vláda Babiše útočila na EU, NATO, skončila s podporou Ukrajiny a pokračovala v zadlužování, pak jim nezbývá moc nic jiného než volit koalici Spolu,“ vysvětluje Bureš.
Část opozice se navíc podle něj kauzy chopila špatně. Místo držení se zveřejněných faktů, které jsou samy o sobě dostatečně kontroverzní, aby vládní koalici poškodily, začala celý příběh nafukovat.
„Posouvají to někam, kde už to s realitou nemá moc společného. Z exministra Pavla Blažka takřka dělají někoho, kdo obhajuje dětskou pornografii. I voliči vidí, že se to přehání. A mohou mít oprávněný pocit, že by opoziční strany podobně přeháněly i ve vládě,“ dodal Bureš.
Nejasnost kauzy navíc dává prostor úvahám, že situace nakonec nemusí být tak „horká“. „Ta kauza v tomto nakonec může i Spolu pomoci, protože se díky ní zapomíná na to, že vláda vlastně nic neudělala a že zklamala vlastní voliče,“ poznamenal Bureš.
Koalice narazila na svůj strop
Politolog Lukáš Valeš se domnívá, že Spolu nyní deklaruje dát hlas pouze pevné voličské jádro. Koalice však kvůli kauze narazila na svůj strop a v příštích týdnech bude její podpora spíš klesat. „Kauza se povleče až do září. Moje hypotéza je, že Spolu bude podpora mírně klesat. Spolu spoléhalo na to, že se jí podaří oslovit 500 tisíc voličů, kteří už ji volit nechtějí. Od ledna až do bitcoinové kauzy koalici podpora mírně rostla. Strategie ‚teď jde o všechno‘ fungovala. Ale teď si myslím, že je konec. A těch půl milionu zklamaných voličů raději zůstane doma, hodí to STAN nebo Pirátům,“ dodal politolog.
Ti voliči, kteří Spolu zbyli, patří mezi „věrné“. „Někteří voliči Spolu jsou přesvědčení o tom, že je to vymyšlená kauza ze strany STAN nebo Babiše. Kauza je tak paradoxně naopak mobilizuje. Říkají, že je třeba se semknout,“ poznamenal Valeš.
Politolog Otto Eibl míní, že voliči Spolu nemají jednoduše koho volit jiného. „Na STAN čeká kauza Dozimetr,“ poznamenal. Bitcoinová kauza je navíc příliš složitá a státu při ní nevznikla škoda. „Ale třeba to ještě doutná a ‚vybuchne‘ později,“ poznamenal.
O postupném vlivu kauzy na rozhodování voličů hovořil pro Novinky i ředitel STEM Martin Buchtík. „Podobné případy mají velkou setrvačnost. Veřejnost na ně ve svém rozhodování nereaguje ze dne na den,“ poznamenal. Část voličů Spolu však nemá pocit, že by měla politickou alternativu.
Kauza bitcoinů
Tomáš Jiřikovský provozoval od roku 2013 nelegální darknetové tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami. Později měl vazby na další nelegální tržiště Nucleus market, i když se neprokázalo, že ho přímo provozoval. Nakonec byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Státu se podařilo zabavit jen 0,5 bitcoinu, přestože měl údajně vydělat přes 1500 BTC.
Po propuštění z vězení za dobré chování se Jiřikovský domáhal navrácení zabavené elektroniky – hlavně však virtuální peněženky s bitcoiny. Jeho advokát Kárim Titz oslovil ministra Pavla Blažka s nabídkou: 30 % bitcoinů jako dar ministerstvu spravedlnosti. Stát z darovaných bitcoinů následně získal v aukcích 956,8 milionu Kč. Blažek to prezentoval jako dar polepšeného kajícníka, zatímco kritici upozorňovali, že si Jiřikovský za tento podíl koupil přístup ke zbytku bitcoinů.
Na další podezřelé okolnosti upozornil Radiožurnál. Podle oficiální verze událostí byla peněženka otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka. Podle analytických webů nicméně odešla ještě jiná dvojice plateb před tímto otevřením. Z transakčních analýz se také ukázalo, že na peněžence byla podstatně větší částka, než Blažek tvrdil, a to 12,5 miliardy korun, tedy 5366 bitcoinů.
