Článek
Blažek se k tzv. bitcoinové kauze vyjádřil po delší době osobně před novináři při svém středečním příchodu do Senátu, kde o případu jedná tamní bezpečnostní výbor.
Přestože na funkci ministra na přelomu května a června rezignoval, i po několika měsících si myslí, že přijetím celkem 468 bitcoinů v hodnotě nejméně jedné miliardy korun od bývalého provozovatele darknetového tržiště a obchodníka s drogami Jiřikovského nechyboval.
„Ministerstvo to prověřovalo, rizika tam byla řekněme politická, právní do dnešního dne nikoli,“ řekl Blažek.
Zopakoval, že neexistuje žádné rozhodnutí, které by určilo, že darované bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Pokud by to tak stanovil soud, pak by Blažek podle svých slov uznal, že přijetí daru byla chyba. „Teď nemám důvod to říkat,“ dodal. Darovací smlouva byla podle exministra právně v pořádku.
Podle auditu, který zadala Blažkova ministerská nástupkyně Eva Decroix (ODS), ale ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole a v rozporu s interními předpisy si nevyžádalo a nezpracovalo komplexní právní stanovisko ke smlouvě.
Bývalý koordinátor pro objasňování bitcoinové kauzy David Uhlíř počátkem srpna uvedl, že ministerstvo spravedlnosti nemělo přijímat miliardový bitcoinový dar od Jiřikovského, a to hlavně kvůli možnému ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislou justici.
Jiřikovský je od srpna obviněn a ve vazbě kvůli tomu, že podle kriminalistů zastíral, že bitcoiny pocházejí z nelegálního obchodování s drogami na darknetu. Policie ho podezřívá z praní špinavých peněz, tedy z legalizace výnosů z trestné činnosti, a také z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami.
Blažek kvůli kauze kromě rezignace také pozastavil své členství v ODS a oproti původním plánům nekandidoval v domovském Brně v říjnových volbách do Sněmovny. Z politického života se stáhl a věnuje se znovu advokacii.