Článek
Pokud budou policisté nebo žalobci žádat informace z práce vyšetřovacích komisí, nebude to tak snadné.
„Bereme usnesení organizačního výboru na vědomí,“ okomentovala situaci pro Právo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Nejsme servisní organizací, která bude zásobovat orgány činné v trestním řízení informacemi
Motivem k nečekanému poslaneckému rozhodnutí byla žádost nejdříve Generální inspekce bezpečnostních sborů a poté Národní centrály proti organizovanému zločinu o dodání výslechu fotbalového bosse Miroslava Pelty. Ten vypovídal v minulém volebním období před sněmovní vyšetřovací komisí, jež se zabývala únikem informací z policejních spisů, které podle vyšetřovatelů mohly posloužit k ovlivnění politické soutěže.
Komise mají jiné poslání
Poslancům tak došla trpělivost. Prý nejde o válku, ale o jasné vykolíkování hřiště. „Připadá mi to naprosto neuvěřitelné, nejsme servisní organizací, která bude zásobovat orgány činné v trestním řízení informacemi, které si policie může zajistit sama,“ řekl Právu předseda ústavně-právního výboru a také člen vyšetřovací komise k úniku informací Marek Benda (ODS).
Podle něj sice má vyšetřovací komise obdobná práva jako orgány činné v trestním řízení, tedy může si předvolávat svědky, žádat součinnost se žalobci, ale jejím hlavním posláním je popsat daný problém, k němuž byla zřízena, a případně navrhnout nápravu.
Obdobně mluví také šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO). Právě jemu byla tzv. dožádání policejních orgánů adresována. „Propříště máme jednotný postup,“ řekl Právu s tím, že sněmovní vyšetřovací komise nemůže nahrazovat práci policie a státních zástupců. Proto se poslanci shodli, že vyhoví tehdy, „nemohou-li orgány činné v trestním řízení prokazatelně získat požadované materiály nebo informace jiným způsobem, zejména jako výsledek vlastní činnosti“.
Prověřovali úniky z Vidkunu i Berety
Vyšetřovací komise k úniku informací se zabývala známými případy Vidkun, Bereta, nahrávkami hovorů někdejšího premiéra Petra Nečase s Janou Nagyovou nebo někdejšího ministra financí, dnes premiéra Andreje Babiše s novinářem Markem Přibilem.
„Došli jsme k závěru, že je třeba novelizovat některé zákony, aby k podobným situacím nemohlo docházet,“ řekl Právu tehdejší šéf komise Martin Plíšek (TOP 09). Ačkoli už není poslancem, rozhodnutí organizačního výboru vítá.
Právě výslech Pelty před komisí mohl zkomplikovat práci vyšetřovatelů. Fotbalový boss se totiž podle informací Práva odvolával právě na svou výpověď před poslanci. Proto o ni policie požádala, ale marně.
Není to první spor
Poslanci také upozorňují na povinnost mlčenlivosti, kterou jsou v případě jednání vyšetřovacích komisí, jež jsou v drtivé většině neveřejná, vázáni. Zbavit je této povinnosti může jen Sněmovna svým hlasováním.
Vyšetřovací komise přitom při závažných zjištěních může, ale nemusí podat trestní oznámení. To se stalo např. při vyšetřování reorganizace policie v minulém volebním období, kdy dvě trestní oznámení komise žalobci odložili.
„Pokud je podezření, že byl spáchán trestný čin, vyšetřovací komise se může, ale nemusí obrátit na orgány činné v trestním řízení,“ tvrdí Benda.
Současná válka politiků a policistů není prvním soubojem mezi oběma skupinami. V minulosti třeba někdejší šéf protikorupční policie Tomáš Martinec varoval poslance mandátového a imunitního výboru, že jim nebude poskytovat informace z policejních spisů při žádostech o zbavení imunity, protože od nich unikají informace na veřejnost.