Článek
Vládní koalici se podařilo prosadit kritizovanou změnu až napodruhé. V prvním hlasování návrh neprošel kvůli nedostatku koaličních hlasů. Pro převod financování nepedagogů na obce a kraje bylo při druhém pokusu ze 178 přítomných poslanců 91 pro, zatímco proti se vyslovilo 82 zákonodárců, šlo o zástupce opozičních hnutí ANO a SPD.
K vládní novele poslanci podali téměř tři desítky pozměňovacích návrhů, za ten nejkontroverznější opoziční zákonodárkyně a stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) označila právě „přílepek“ o převodu financování na obce a kraje, které školy zřizují.
Podle opozice není změna systému financování nepedagogů promyšlená a neobsahuje záruky, že školy a jejich zřizovatelé na školníky či kuchařky budou mít dostatek peněz.
Změna začne platit od Nového roku
Původně zamýšlela vládní koalice přehození odpovědnosti na obce a kraje od letošního září, tedy krátce před parlamentními volbami, po ostré kritice a tlaku samospráv se rozhodla účinnost odložit na začátek roku 2026. Do konce roku 2025 proto bude náklady ve výši cca 10 miliard korun dále hradit ministerstvo školství, které k tomuto účelu získalo od ministerstva financí cca 4,2 miliardy korun navíc.
Zbytek však musí doplatit z vlastního rozpočtu, což ovšem znamená škrty jiných výdajů. „Koncem tohoto týdne odejdou do škol rozpisy, které umožní financování nepedagogů do konce roku,“ ujišťoval navzdory tomu ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Proti převodu financování nepedagogů dlouhodobě vystupují zástupci Asociace krajů, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Kritizují postup vlády, která s nimi navržené změny neprojednala dostatečně, a varují před dopady, které změna do hospodaření samospráv přináší.
K městům a krajům se připojil také Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství, který proti vládnímu záměru spustil petici. Ta na začátku března čítala 66 323 podpisů. Peticí se na konci dubna zabývala také horní komora parlamentu, část senátorů se přitom postavila proti novele jako celku.
Návrh zároveň převádí na zřizovatele i financování tzv. ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), tedy například učebnic, kurzů plavání či dalšího vzdělávání pedagogů. Podle kritiků je ale chybou převádět na zřizovatele náklady, které přímo souvisí s výukou.
„Saháme tím do kompetencí ředitele školy, který si mohl rozhodnout, jaké nové učebnice nakoupí, na jaké exkurze žáci pojedou a na jaká školení půjdou učitelé. Teď bude chodit žebrat ke svému zřizovateli a bude vysvětlovat, proč potřebuje nové učebnice,“ uvedla Berkovcová.
Změn je mnoho
Úprava školského zákona přináší balík asi tří desítek změn. Ty nejzásadnější se týkají pozic školních psychologů, sociálních a speciálních pedagogů, kteří pomáhají zejména dětem, ale také provázejících učitelů, kteří „zacvičují“ čerstvé absolventy učitelství na začátku jejich pracovní dráhy.
Nově bude zavedena tzv. indexace škol, díky níž mohou dosáhnout na vyšší finanční podporu školy, které mají ztížené podmínky ke vzdělávání například kvůli většímu počtu dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. V některých regionech totiž nedokončí základní vzdělání až trojnásobně více žáků, než je celostátní průměr.
Novela dále reaguje například na vysokou decentralizaci vzdělávání. Pokud bude předloha schválena i Senátem a podepsána prezidentem, tak budou moci vznikat větší školy s větším počtem žáků. Spojovat by se pak mohly také menší školy ve vesnicích do jedné větší, což by mělo vést k vyšší kvalitě vzdělávání, míní poslankyně ODS Renáta Zajíčková.
Poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel v dřívější rozpravě přiblížil, že novela zavádí účinnou modernizaci výuky. Umožnit má také například učňům, aby se vzdělávali přímo ve firmách. Školy by pak měly mít možnost za předem stanovených podmínek zavést kombinovanou výuku s distančními prvky, podobně jako tomu bylo za covidové pandemie.
Poslanci schválili také návrh ukotvující pozici sociálního pedagoga, jehož úkolem je nastavovat užší spolupráci mezi školou a rodinami a pomáhat zejména sociálně slabým žákům.
Zachován zůstane také druhý učitel, který je přidělován dětem, které například z důvodu dlouhodobé nemoci nebo jiného handicapu potřebují ve vzdělávání zvlášť pomoci.
Střední školy dostanou nově možnost zaměnit profilovou část maturitních zkoušek. Místo tahání otázek mohou studentům nabídnout maturitu formou „malé bakalářky“, tj. komplexní absolventské práce, která má lépe propojit školu s praxí.
