Článek
„Většině zdravotních sester stačí maturita. Méně manažerek, více u lůžka.“ S tímto heslem ČLK v čele s prezidentem Milanem Kubkem vedla v červnu debatu s kandidáty na budoucího ministra či ministryni zdravotnictví. Výrok v prezentaci přítomné pobouřil.
„Zásadní chyba se u nás stala v momentě, kdy se po zdravotních sestrách začalo plošně vyžadovat vysokoškolské vzdělání, byť bakalářského typu. Vyšší zdravotnické školy a vysoké školy nevychovávají zdravotní sestry, které by měly zájem se příliš starat o pacienty, ale spíše o administrativu,“ je přesvědčený Kubek, který vede komoru od roku 2006.
Důsledkem podle něj je, že sestry, které mají „jen“ maturitu, se tím degradovaly na pomocné sestry. „Za situace, kdy má zdravotnictví problém zaplatit středoškolačky, tak pro vysokoškolsky vzdělané není tato práce příliš atraktivní,“ domnívá se prezident ČLK.
V Česku pracuje 47 tisíc lékařů a 85 tisíc všeobecných zdravotních sester, tedy bezmála dvojnásobek toho co doktorů. Názor komory na posílení jejich kompetencí je podle Kubka velmi opatrný. Odkazuje se na Světovou lékařskou asociaci, podle které by k přenášení kompetencí z lékařů na jiné odborníky nemělo docházet kvůli úsporám, ale třeba proto, že je to z hlediska zefektivnění systému a ulehčení práce lékařů smysluplné.
Pokud k převodu dojde, je nutné vzít podle asociace v potaz, že budou dané činnosti dělat méně kvalifikovaní lidé než lékaři. „A měli by za to také nést odpovědnost,“ zmínil Kubek. Ne všichni lékaři s tím podle něj ale souznějí.
Politici z vládních stran i opozice v tom ale naopak vidí cestu, jak systém zefektivnit: přepjatým lékařům uvolnit ruce na péči o další pacienty a sestrám umožnit dělat kvalifikovanou práci, pro kterou vystudovaly vysokou školu.
„Buďme upřímní, ti, kteří tomu nejvíce brání, jsou sami lékaři.“
„Je potřeba změnit nastavení v hlavě. Dlouho tady mluvíme o navyšování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, ale nejsme schopni ty kompetence předat. Ulevilo by se i lékařům, kdyby spoustu úkolů, které jsou rutinní, dělala místo nich zdravotní sestra,“ apeluje poslankyně a fyzioterapeutka Michaela Šebelová (STAN).
Podobně smýšlí také šéfka sněmovního zdravotního výboru a lékařka Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS): „Potřebujeme vzdělané sestry, ale musíme jim dát adekvátní kompetence a ulevit tím pádem lékařům. Myslím si, že je to jednoznačně správná cesta. Buďme ale upřímní, ti, kteří tomu nejvíce brání, jsou sami lékaři.“
„Dnes už se to tak nedělá“
Nebývale kritický je v tomto vůči lékařům také bývalý a možná i budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Český systém podle něj neodpovídá moderním zdravotnickým standardům Západu, na jiné z veřejných debat přidal i zkušenost z Finska.
„Když jsme šli s malým synem do ordinace, nikdy nás neočkoval lékař, vždycky to dělala sestra a nebyl to vůbec žádný problém. Naše představa, že musí všechno dělat lékař, všechno musí být pod jeho dohledem, je prostě z jiného světa. Takto se to už dnes v moderním zdravotnictví nedělá,“ zdůraznil.
„Máme tady sestry, které jsou vysokoškolsky vzdělané, dejme jim více kompetencí a některé kompetence ze sester zase přenesme na jiné profese, třeba zcela nezdravotnické,“ nastínil možnou reformu.
Tomu, že by sestry mohly samostatně bez posvěcení od lékaře dělat více medicínských úkonů, nicméně nejsou nakloněni ani praktičtí lékaři.