Článek
„Registrace u všeobecného praktického lékaře není v Česku povinná. To ale neznamená, že by čeští občané, kteří nejsou registrovaní u praktického lékaře, neměli dostupnou zdravotní péči,“ uvedl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Experti se prokousali údaji, které zdravotní pojišťovny shromažďují o poskytované péči. Ještě loni vycházelo, že je v Česku zhruba 850 tisíc lidí, kteří nechodí pravidelně ke svému praktickému lékaři. Logický předpoklad byl, že nechodí ani na preventivní prohlídky, očkování a jejich stav nikdo nesleduje.
Informace o 850 tisících lidí bez lékaře zazněla loni jako hrubý odhad ze strany praktiků. Některé strany, například SPD nebo Stačilo!, toto číslo využívají v předvolební kampani. Teď se ale ukazuje, že to tak není.
Podle dat se počet lidí bez registrace oproti roku 2023 snížil. „Situace se zlepšuje,“ ujistil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Většina jsou cizinci
Registraci u praktika nemá podle nejaktuálnějších dat 554 tisíc lidí. Z většiny jde o cizince, ti tvoří 65 procent neregistrovaných. Mezi nimi jsou žadatelé o mezinárodní ochranu, tedy hlavně ukrajinští uprchlíci.
Jak je to tedy s nedostupností péče pro Čechy? Praktického lékaře nemá 193 tisíc Čechů - 34 tisíc jsou děti, 159 tisíc dospělí Češi s trvalým pobytem.
Podle Duška je o značnou část z nich postaráno jinak. Třetina dětí a pětina dospělých totiž překvapivě podstoupila preventivní prohlídku, i když k žádnému praktikovi pravidelně nedochází. Nárazově přijdou do ordinace, kde je praktický lékař vyšetří.
Stejně tak data ukazují, že část lidí, kteří nejsou registrovaní u praktika, chodí nárazově i k zubaři, na pohotovost, laboratorní testy nebo třeba k ortopedovi a na ORL.
Stížnosti na nedostupnou péči
Pokud se lidem nedaří sehnat praktického lékaře, zubaře, gynekologa nebo jiného specialistu, mohou si stěžovat u své zdravotní pojišťovny nebo přímo ministerstvu.
Zřízen byl za tímto účelem web: https://nedostupnapece.mzcr.cz/
Ministerstvo podněty předá pojišťovně a dohlédne na vyřešení.
Loni takto formulář využilo 15 tisíc dospělých a 6700 rodičů ke sehnání pediatra pro své děti. Ve většině případů se k němu nakonec dostali.
Zhruba o 53 tisících lidí ale nejsou žádné záznamy. Nečerpají nikde žádnou péči. Z toho šéf statistiků vyvozuje, že zřejmě ani nepobývají na území Česka, jen tu mají hlášený trvalý pobyt a mají české občanství.
Lékaři ale dál chybějí
Optimističtější čísla než ta, se kterými šermují strany v kampani, však nemění nic na tom, že jsou v Česku stále lidé, pro které je obtížné se k základní péči dostat. Žijí zpravidla v okrajových částech republiky nebo na pomezí krajů, třeba Středočeského.
Nejakutnější situace je v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde chybí nejvíc praktických lékařů pro dospělé. Ukazuje to mapa Všeobecné zdravotní pojišťovny. V ostatních krajích jde mnohdy o některé okresy, na jižní Moravě třeba Znojemsko nebo oblast Hustopečí; na Pardubicku zase Svitavsko, v Olomouckém kraji oblast Jeseníku.
U dětských praktiků je situace výrazně horší, strádá nejen severozápad Čech, ale i významná část Plzeňského kraje nebo Českomoravské vrchoviny.
Část lékařů míří do penze, počty nováčků se zvyšují jen pomalu. A i když lékařské fakulty přijímají více studentů medicíny, jde však o několikaletý proces, který zahrnuje nejen samotné studium, ale také potřebnou atestaci.
„Tohle se mělo dělat v roce 2013,“ dodal Dušek k navýšení počtu studentů v oboru pediatrie v narážce na Válkovy předchůdce.
Paradoxem ovšem je, že studenti o obor praktického lékařství zájem mají. Dokonce větší, než je ministerstvo schopno podpořit v rámci dotací ordinacím, do nichž budoucí praktici míří za praxí. Dotaci dá resort letos 140 ordinacím. Podle mladých praktiků to nestačí, potřeba je podle nich nejméně 200 míst.
Dotace je klíčová, pokryje ordinaci výraznou část nákladů, hlavně plat mladého lékaře. Ze standardního provozu ordinace na to většina nemá.
