Článek
„Zvyšuje se počet případů ublížení na zdraví a loupeží s vážnými následky nebo nebezpečného vyhrožování, ale také pohlavního zneužití či znásilnění,“ řekla Novinkám ke kriminalitě dětí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová a zmínila právě rostoucí čísla u vražd.
Trend potvrzují i policejní statistiky, které uvádějí objasněné trestné činy, tedy takové, u nichž byl určen pachatel. Rozlišují přitom, zda se činu dopustilo dítě, mladistvý či nezletilý. Nárůst je patrný nejen u vražd, ze tří případů spáchaných dětmi před deseti lety se zvýšil na loňských osm, ale také u dalších trestných činů.
Například v roce 2014 spáchaly osoby mladší 18 let 45 znásilnění, loni už jich bylo 58. Patrný je také nárůst znásilnění spáchaných nezletilými do 15 let, ten vystoupal z 20 na 26 případů. Stejně tak v této věkové skupině přibylo i úmyslného ublížení na zdraví - z 80 v roce 2014 na 90 případů loni.
Nemocná duše a přenos v rodině
„V poslední době zaznamenáváme rovněž narůst případů násilí mezi spolužáky v základních školách. Agresivita se u nedospělých projevuje ve zvýšené míře také na sociálních sítích u nenávistných příspěvků a komentářů, nechybělo ani schvalování tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,“ popsala Bradáčová.
I to lze vysledovat v policejní statistice. Nebezpečného vyhrožování se před deseti lety dopustilo 21 nezletilých, loni už jich bylo 45, jde tak o více než dvojnásobný nárůst.
Nepříjemný trend potvrzuje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Ano, statistiky policie ukazují, že oproti roku 2019 vzrostl počet dětí stíhaných za násilnou kriminalitu přibližně o čtvrtinu. Hlavní příčinou je podle mě zhoršující se stav duševního zdraví a častá zkušenost s násilím v rodině,“ řekla Novinkám.
Zmínila předloňskou studii České školní inspekce a Národního ústavu pro duševní zdraví, podle které až 40 procent žáků 9. tříd vykazuje středně těžké a těžké deprese a 30 procent středně těžké a těžké úzkosti.
„Zkušenost s domácím násilím má v Česku přibližně každá třetí žena a v polovině případů dochází k domácímu násilí v rodinách, kde žijí nezletilé děti. Zkušenost s násilím pak často vede k mezigeneračnímu přenosu násilných sklonů,“ popsala zmocněnkyně.
„Zvyšující se agresivitu můžeme sledovat nejen u dětí a mládeže, ale ve společnosti obecně. Týká se to nejen verbálních projevů, ale také fyzického násilí,“ uvedla Bradáčová.
„Ve hře je jistě více faktorů, například kritická nedostupnost kvalitní psychologické a psychiatrické péče, neřešená šikana, selhávání výchovných procesů, nedostatek vhodných sociálních kontaktů s vrstevníky nebo vliv sociálních sítí,“ dodala nejvyšší státní zástupkyně.
„Jednou z příčin je určitě nedostatek psychologických služeb pro děti,“ uvedla také Šimáčková Laurenčíková. Zmínila program Bezpečné dětství, které schválila vláda v červnu. Program zahrnuje třeba nepřetržité fungování Linky bezpečí a zřízení centra duševního zdraví pro děti v každém kraji.
Zakázat sociální sítě?
Velkým tématem je vliv sociálních sítí. Například francouzský prezident Emmanuel Macron v červnu uvedl: „Musíme zakázat sociální sítě pro ty mladší 15 let.“ Vyzval k zákazu na unijní úrovni, pokud se na něm však země nedohodnou, bude Francie postupovat samostatně. Macron reagoval na vraždu vychovatelky, kterou v Nogentu na východě Francie pobodal čtrnáctiletý školák.
„Z hlediska kvality duševního zdraví je neregulovaný přístup dětí a mladistvých k sociálním sítím významným rizikovým faktorem. Sítě mohou přispívat k radikalizaci mládeže a přenosu nezdravých vzorců chování,“ řekla Šimáčková Laurenčíková, která jako možné řešení vidí zavedení striktní hranice pro vstup na sítě. Jejich dodržování se však bude muset kontrolovat, už dnes totiž řada dětí podle zmocněnkyně obchází věková omezení, která sítě mají.
