Hlavní obsah

Po odsouzení má následovat odebrání mandátu, shodli se poslanci

Právo, Jan Rovenský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kauza obviněného Davida Ratha oživila mezi zákonodárci debatu, zda nezměnit ústavu tak, aby odsouzený poslanec či senátor nedobrovolně přišel o mandát. Podpora pro to by se našla napříč stranami.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Jednací sál Sněmovny. Ilustrační foto

Článek

Nyní je na rozhodnutí každého poslance či senátora, zda si místo v parlamentu nechá, a to bez ohledu na obvinění, obžalobu či odsouzení.

Nápad automaticky odebírat mandát oživila předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), podle níž by zákonodárci po pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu mandát zanikl.

Příkladem by mohl být Jaroslav Škárka, pokud by byl skutečně odsouzen k trestu „natvrdo“, jak to rozhodl prvoinstanční soud. Zatím má na krku nepravomocný tříletý trest.

Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) doporučuje zvážit, zda by jedním z důvodu zániku mandátu nemělo být pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin.

Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) uznal, že zánik mandátu pravomocně odsouzeného poslance bude nutné změnou ústavy řešit „s ohledem na to, jak se nám případy množí“. Podle Bendy by v takovém případě přicházelo v úvahu, aby zánik mandátu posvětil ještě nějaký jiný státní orgán.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) Právu řekl, že by „v případě pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin s nepodmíněným trestem by každý zákonodárce měl přijít o mandát“.

Ministr obrany Alexandr Vondra a místopředseda ODS je pro to, aby se rozjela diskuse o změně ústavy. „Stálo by za to inspirovat se v zahraničí. Pokud je poslanec odsouzen za nějaký vážný čin a jde sedět natvrdo, tak by měl přijít o mandát,“ uvedl.

Platilo by to až pro další případy

Poslanec a právník Stanislav Polčák (TOP 09) by také zbavil poslance křesla, pokud půjde do vězení za úmyslný trestný čin.

Rovněž podle senátora a právníka Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by poslanec, který by byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo dostal vězení za neúmyslný čin, měl automaticky přijít o mandát. „Pokud by ale zákonodárce byl odsouzen před přijetím této novely, nemohla by pro ně platit,“ upozornil.

Pro změnu ústavy je i poslanec ČSSD Jan Hamáček. „Pokud bude poslanec odsouzen za úmyslný trestný čin, se sazbou vyšší než šest měsíců či rok, má být mechanismus, jak mu mandát odejmout,“ uvedl.

Místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová je také pro zánik mandátu v případě pravomocně odsouzeného poslance, stejně jako předseda KSČM a právník Vojtěch Filip.

„Byla flagrantní chyba koaličních politiků, že odmítli ve Sněmovně projednat návrh KSČM a nyní se jim to může vymstít, když třeba v soudním řízení bude zpochybněn postup vyšetřování. Rádi ale plagiátorský návrh koalice podpoříme,“ řekl Filip.

Názory se však různí ohledně toho, zda spojit ztrátu mandátu například s chystanou novelou ústavy, kterou nyní navrhuje Senát, související se zrušení doživotní imunity zákonodárců.

Zatímco Dienstbier, Peake, Filip či Klasnová jsou proti, Polčák, Benda či Antl se tomu nebrání. „Lze to řešit třeba podáním pozměňovacího návrhu na ztrátu mandátu k novele ústavy o omezení imunity,“ řekl Antl Právu.

Reklama

Výběr článků

Načítám