Článek
„Současný systém a zákon neodpovídají tomu, jak jsou řízeny univerzity v západním světě. Všechny kauzy, které jsme na vysokých školách od nového zákona z roku 2016 mohli zaznamenat, na Katolické teologické fakultě, Vysoké škole ekonomické a dalších, ukazují na nejednoznačné rozdělení zodpovědnosti,“ řekl koncem dubna novinářům ministr školství Robert Plaga (za ANO), když vysvětloval motivaci pro tvorbu nového vysokoškolského zákona.
Práce na legislativě se od té doby rozeběhly na plné obrátky, jednání probíhají ve spolupráci s odborníky z vysokých škol a neziskového sektoru.
Ministerstvo se chystá ještě letos do připomínkového řízení poslat věcný záměr zákona. V roce 2027 se vysoké školy dočkají konkrétní podoby zákona.
Řada odborníků kvituje, že nový zákon má za cíl vyjasnit zejména pravomoci rektora, akademického senátu a dalších. Zároveň je ale zásah do systému řízení nejkontroverznější změnou. Zatímco v současnosti drží velkou část moci akademické senáty, které mají až několik desítek členů, v budoucnu mají vzniknout nové orgány, tj. univerzitní rady zpravidla o devíti členech.
Univerzitní rada bude zodpovědná za výběr rektora, schvalování rozpočtu a celkové směřování školy. Na její složení bude mít vliv akademický senát, který zvolí tři členy, a komise jmenovaná ministrem školství, která vybere další tři. Šest členů rady pak vybere zbylé tři členy. Obsazení má vzejít jak ze členů akademické obce dané školy, z odborníků ze zahraničí, ale i z řad relevantních zaměstnavatelů nebo veřejných organizací. Změny systému řízení nicméně odmítla Rada vysokých škol.