Článek
Přestože jsou dávky v nezaměstnanosti častým tématem veřejné debaty, podle zjištění STEM více než polovina oslovených (52 procent) nečerpá žádnou formu sociální podpory.
Průzkumu se účastnili lidé, kteří jsou na Úřadu práce (ÚP) devět až dvanáct měsíců, podporu v nezaměstnanosti pobírá pouze 18 procent z nich, přičemž jde převážně o osoby starší 50 let.
Většina podporu nedostává proto, že na ní nemají nárok. Lidé mezi 50 a 55 lety mohou podporu čerpat maximálně osm měsíců, ti nad 55 let pak jedenáct měsíců. O nárok ale člověk přijde i tehdy, pokud dostal výpověď kvůli hrubému porušení pracovního pořádku.
Práci „na černo“ přiznává šest procent respondentů, častěji muži než ženy.
Problém je i přístup k internetu
Výsledky průzkumu podle STEM naznačují, že nezaměstnanost není výsledkem pohodlnosti. S rostoucím počtem registrací na úřadu práce totiž spokojenost se životem u respondentů výrazně klesá.
Data zároveň ukazují i to, že nezaměstnaní mají pocit, že nejsou na trhu práce vítáni. „Mnoho lidí nerozumí pracovním inzerátům, protože jsou psané formálním jazykem. Často si pak nejsou jistí, zda se na danou pozici mohou vůbec hlásit, a i když ano, mají potíže zformulovat odpověď,“ přiblížila Novinkám vedoucí sociálních služeb Člověka v tísni Kateřina Dosoudilová.
Při hledání podpory nebo rad se lidé nejčastěji obracejí na členy rodiny (62 procent). Pětina dotázaných ale nemá nikoho, koho by o pomoc mohla požádat a jen čtyři procenta by využila pomoc mimo rodinu, například sociálního pracovníka nebo neziskovou organizaci.
Podle Dosoudilové je problémem i to, že lidé často nemají přístup k počítači a internetu. „Pomáháme jim například se založením e-mailové adresy, sepsáním životopisu nebo motivačního dopisu,“ řekla Dosoudilová.
Víc reakcí na inzeráty neznamená úspěch
Správný postup přitom přímo ovlivňuje úspěšnost hledání práce. Výzkum STEMu například zjistil, že neplatí, že čím více životopisů zájemce rozešle, tím víc zaměstnavatelů mu odpoví.
„Ukázalo se, že intenzita rozesílání životopisů není přímo úměrná úspěchu v podobě pozvání na pohovor,“ popsala analytička STEM Kateřina Broža. Výsledky naznačují, že člověk, který reaguje na méně inzerátů, věnuje výběru nabídek větší péči a jeho výběr je cílený, což zvyšuje šanci na pozvání k pohovoru.
Pro nezaměstnané jsou při hledání práce nejdůležitější mezilidské vztahy a pracovní doba. Výraznou roli hraje i vzdálenost z domova, pro lidi s nízkým příjmem představuje dojíždění zásadní výdaj. Výše výdělku je v důležitosti až na čtvrtém místě.
Vedle věku či zdraví může uchazeče o práci znevýhodnit i rodinná situace, podle Dosoudilové mají problém zejména samoživitelky. „Věk hraje roli zejména u manuálních profesí, s věkem klesá fyzická výkonnost a přibývají zdravotní potíže,“ doplnila.
V průzkumu agentury STEM letos v červnu odpovídalo formou on-line dotazníku 2 833 obyvatel České republiky ve věku 15–65 let vedených v evidenci Úřadu práce po dobu devět až dvanáct měsíců.
