Sto tisíc lidí s postižením je bez pomoci nebo jim nestačí

Jednu z komplikovaných, byť na první pohled banálních, situací Novinkám popsala sociální pracovnice olomoucké charity Kateřina Čejková. „Klientka je imobilní a přišel jí dopis od soudu s nutností osobního převzetí. Nedokáže si ale sama otevřít dveře, aby si psaní od pošťáka převzala,“ řekla Čejková.

„Pošta hází upomínky do schránky a nabízí jen prodloužení uložení na pobočce a vyzvednutí zmocněncem. Jenže je to začarovaný kruh. Musíte mít osobu, kterou zmocníte. Paní má jen nás. A jak ji zmocníte, když nikam nedojdete?“ dokreslila situaci sociální pracovnice.

Dopisy s „červeným pruhem“ určené do vlastních rukou nevyzvedne ani člověk s plnou mocí. Jediná možnost je se pokusit od pošty zjistit, kdy bude doručovat, a zařídit, aby v bytě zrovna byla pečovatelka. Obdobnou situaci označuje jako běžnou i vedoucí sociální rehabilitace brněnské Ligy vozíčkářů Michaela Hrubá.

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka je na odesílateli, aby zvolil „formu služby, která bude pro adresáta vhodná“. „Byť chápu, že v řadě případů např. úřady nemohou postupovat jinak než listiny zaslat právě ve formě dopisu s červeným pruhem,“ napsal Novinkám.

Klienti, kteří se o sebe nedokážou postarat a zároveň nemají žádné blízké, kteří by jim mohli pomáhat, nebo je mají, ale nestarají se o ně, nejsou pro sociální pracovníky napříč republikou výjimkou. Mezi asi 170, kterým pomáhá Liga vozíčkářů, jich je podle Hrubé asi třetina.

Vloni v Česku žilo 1 313 000 lidí se zdravotním postižením, uvedl Česky statistický ústav (ČSÚ). V celkové populaci tvořili 15 procent, mezi seniory dokonce 60.

Většině z nich pomáhali alespoň částečně příbuzní. „Pro 98 tisíc lidí s postižením, tedy osm procent z nich, nebyla poskytovaná pomoc dostačující nebo žádnou pomáhající osobu neměli, i když by pomoc potřebovali,“ popsal nicméně ČSÚ.

„Neměli nikoho, kdo by jim chtěl nebo mohl pomoci, bylo jim nepříjemné požádat o pomoc nebo zmiňovali nedostupnost služeb či obavu z narušení soukromí,“ doplnil ústav s tím, že jejich počet klesá. Každý osmý člověk s postižením postrádal pomůcky.

Nejčastějším důvodem, proč lidé s postižením, které ČSÚ oslovil, nedostávali dostatečnou péči, byly finance. „Také často postrádali vstřícnost úřadů při zařizování příspěvků či důchodů, což se ukázalo jako palčivé pro 13 procent,“ napsal ČSÚ.

Zástupce ředitelky Oblastní charity Polička Pavel Šimon upozornil, že jak přibývá seniorů, je více i imobilních lidí. Zato kapacity asistenčních služeb dostatečně rychle nerostou a na vyřizování veškerých potřeb klientů nestačí.