Hlavní obsah

Ostrovy pozitivní deviace aneb Co sliboval Zeman před pěti lety

Přispět k uklidnění a stabilizaci politické scény nebo podporovat „ostrovy pozitivní deviace“, to sliboval prezident Miloš Zeman v inauguračním projevu před pěti lety. Projev Novinky připomínají u příležitosti Zemanova čtvrtečního vstupu do druhého volebního období.

Foto: Petr Horník, Právo

Miloš Zeman při skládání prezidentského slibu v roce 2013

Článek

Projev Zeman pronesl v pátek 8. března 2013. Připomněl v něm svá dřívější slova, že chce být „prezidentem všech občanů bez rozdílu jejich politických názorů“ a hlasem „dolních deseti milionů neprivilegovaných občanů“ a vytyčil si v něm pro své působení v úřadě tři základní cíle.

Jako první cíl zmínil uklidnění a stabilizaci české politické scény. „Nabízím prezidentský úřad jako neutrální pole pro dialog všech parlamentních stran, ale i dalších významných společenských organizací, ať už jsou to odbory, zaměstnavatelské svazy a další instituce. Jako prezident, který není přímo ani nepřímo spojen s žádnou parlamentní stranou, nabízím, budou-li si to zúčastněné strany přát, roli prostředníka a roli moderátora, ale v žádném případě nikoli roli soudce, protože tato role prezidentu republiky evidentně nepřísluší,“ uvedl.

Druhým cílem, který Zeman zmínil, byla podpora „ostrovů pozitivní deviace“. „Jsou to ostrovy nadprůměrného výkonu. Jsou to osobnosti, které svým celoživotním dílem přinášejí prospěch naší zemi,“ řekl.

Takovými osobnostmi jsou podle něj mimo jiné podnikatelé baťovského typu nebo úspěšní starostové, kteří dokázali zvelebit své obce nebo svá města.

„Jsou to významné osobnosti z řad školství, zdravotnictví, vědy, kultury nebo sportu. A s těmito osobnostmi bych se chtěl setkávat a chtěl bych rozšířit počet dnes udělovaných vyznamenání, protože věřím, že mnoho lidí, kteří svoji celoživotní prací přispěli k rozvoji České republiky, si takové ocenění zaslouží,“ uvedl Zeman.

Vedle podpory „ostrovů pozitivní deviace“ chtěl Zeman naopak bojovat proti „ostrovům deviace negativní“. Mezi ně zařadil „kmotrovské mafie, které parazitují na těle české společnosti, vysávají z tohoto těla krev a nevrací této společnosti žádnou přidanou hodnotu, ať už formou nových investic nebo řádného placení daní“, „neonacistické bojůvky, které občas řádí v ulicích našich měst“ nebo „podstatnou část českých médií“.

„Tu část, která se zaměřuje na vymývání mozků, na mediální masáž a na manipulaci veřejným míněním. Tu část, jejíž představitelé vynikají pozoruhodnou kombinací minimálních znalostí a maximálního sebevědomí,“ upřesnil.

Celý projev pak zakončil modlitbou: „Bože, dej mi odvahu, abych se snažil ovlivňovat věci, které ovlivnit mohu. Bože, dej mi pokoru, abych se nesnažil ovlivňovat věci, které ovlivnit nemohu. A Bože, dej mi moudrost, abych dokázal rozlišit mezi prvním a druhým,“ řekl Zeman (celý projev si lze přečíst zde).

Schwarzenberg postrádal slova o zahraničním směřování

Reakce na projev byly různorodé. [celá zpráva] Třeba Zemanův protikandidát Karel Schwarzenberg v něm postrádal slova o zahraničním směřování České republiky.

Tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) v reakci uvedl, že obsah se týkal Zemanových priorit a že od nového prezidenta očekává ve vztahu k vládě dodržování ústavních zvyklostí.

Někteří politici, jako třeba tehdejší předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka či šéf Věcí veřejných Vít Bárta, pak ocenili, že Zeman jako nástroj v boji proti „kmotrovským mafiím“ zmínil zákon o majetkových přiznáních.

„Myslím, že Miloš Zeman se pokouší o nový začátek. Pojďme do toho. Držím mu palce,“ řekl pak čestný předseda Věcí veřejných Radek John.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám