Hlavní obsah

Omezíme péči nebo skončíme, hrozí se poskytovatelé sociálních služeb

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Novela zákona o sociálních službách jde ve středu ve Sněmovně do třetího čtení. Dopadne především na jejich poskytovatele, kteří se starají o nemohoucí. Mnozí z nich mají obavy, že budou muset péči výrazně omezit, nebo i ukončit. Jde přitom o statisíce klientů.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Ilustrační foto

Článek

Novela přinese novou nadregionální (celostátní) síť sociálních služeb, kterou by financoval stát dotacemi jako dosud. Část těchto služeb, která se do sítě nevejde, by měla přejít pod kraje. Organizace, které poskytují sociální pomoc, se ale nyní bojí, že se do sítě, která by měla fungovat od roku 2026, nedostanou a kraje je rovněž odmítnou, protože na ně nebudou mít peníze.

Tyto organizace se nyní starají o zhruba 400 tisíc lidí. „Kdybychom tyto služby škrtli, dopad by byl veliký,“ upozornil na úterní tiskové konferenci David Pospíšil z Unie sociálních služeb. Nadregionální a celostátní organizace pečují například o vážně nemocné děti, osoby s poruchou autistického spektra, seniory či děti ohrožené domácím násilím.

Peněz od státu i tak dostávají stále méně a především pozdě. Většině z nich se rok od roku krátí dotace. „Nejhorší je nejistota. Nejsem schopen plánovat, vždy čekám do března, kolik peněz dostaneme. To už ale musím od ledna zaplatit deset milionů na mzdách. Řešíme to formou různých úvěrů a už třetí rok nejsme schopni přidat lidem ani korunu,“ uvedl například Rostislav Haufer, ředitel organizace Chytrá péče, která provozuje mimo jiné tísňovou linku pro seniory. Stěžoval si i na byrokracii, která jej dusí.

Sto tisíc lidí nedosáhne na sociální služby. A bude hůř

Domácí

„Neustále vyplňujeme různé tabulky. Kdybych to měl dělat pro čtrnáct krajů, potřeboval bych nejméně dva úvazky. To jsou dva miliony, abych financoval byrokracii, nikoliv péči o klienty,“ řekl Haufer.

Některé služby skončí

Pospíšil také uvedl, že podle dotazníkového šetření, které si unie nechala u svých poskytovatelů vypracovat, až třetina poskytovatelů uvedla, že bude muset snížit nebo omezit objem péče, jiné přikročí k propouštění zaměstnanců, protože je nebudou moci zaplatit.

Jarmila Kubáňková z organizace Cesta z krize, která provozuje tísňové linky například pro děti ohrožené šikanou, vyzvala případné klienty, aby se dovolali ještě před koncem letošního října. „Pak už linka zřejmě nebude v provozu,“ uvedla.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci slíbil, že k rušení sociálních služeb docházet nebude. „Nestane se, aby začátkem roku 2026 byla nějaká sociální služba v situaci, aby musela skončit,“ uvedl Jurečka.

O zřízení nové nadregionální sítě chce jednat, bude to i téma narychlo svolaného sněmovního sociálního výboru na středeční ráno. Nová síť by měla podle Jurečky zlepšit fungování sociálních služeb a dát jim právní jistotu. „Síť nebyla definována zákonem, my tento stav napravujeme,“ řekl.

Opoziční poslanec Aleš Juchelka ale uvedl, že poskytovatelé sociálních služeb nebudou mít jistotu, jestli budou vůbec do sítě zařazeni. „Organizace nebudou vědět, jak budou do budoucna financovány,“ řekl. Chce proto prosadit pozměňovací návrhy, které by tento stav napravily.

Neziskovky se zlobí na Jurečku, od ledna stále čekají na dotace

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám