Hlavní obsah

Obrana chce údaje o brancích i v míru

Ministerstvo obrany a armáda plánují shromažďovat údaje z registrů o občanech, kteří mají ze zákona brannou povinnost. Armáda tak chce získat základní informace o brancích, tedy lidech mezi 18. a 60. rokem, ještě dřív než v době stavu ohrožení státu a válečného stavu, kdy může vyhlásit odvody.

Foto: Foto archiv Univerzity obrany Brno

Ilustrační foto

Článek

Ministerstvu vadí to, že se bez těchto znalostí nemůže na kritické situace připravit v předstihu. Lidé by se také podle návrhu změn několika zákonů mohli nově přihlásit k tomu, že je stát bude moci v případě krize povolat na mimořádné cvičení. Návrh počítá i se zatraktivněním aktivní zálohy zvýšením odměn a benefitů.

Češi by měli zvýšit počet záložáků, navrhuje generál

Válka na Ukrajině

Za Stropnického odvody neprošly

Obrana předložení změn zdůvodnila agresivním chováním Ruska a větším nebezpečím ve světě. „Je nezbytné, aby stát mohl v nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně, i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila,“ uvádí důvodová zpráva.

Pro získávání údajů chce úřad využívat už existující databáze a nezatěžovat lidi dotazníky. V praxi by se měla data například o vzdělání nebo třeba o řidičském, zbrojním či leteckém průkazu automaticky propsat do registru branné povinnosti poté, co daný člověk dosáhne plnoletosti nebo získá státní občanství.

Podrobnější údaje by stát získal až po odvodu. Data bude ministerstvo aktualizovat u lidí mladších 45 let.

Nedostatek informací o populaci a jejím zdravotním nebo profesním stavu trápí armádu dlouho. Někdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) proto navrhoval formální odvody branců, kdy by stát tyto informace získal, ale bez zavedení povinné vojny. To i tak způsobilo ve veřejnosti bouři polemik a poslanci to odmítli jako příliš finančně a logisticky náročné.

Rusko chce slabou Ukrajinu, konflikt může být nekonečný

Evropa

Podle nového návrhu chce armáda také vytvořit jednotky dobrovolníků, které by mohla vláda mimořádně povolat při zhoršené bezpečnostní situaci, a to ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

„Povolání dobrovolně předurčených vojáků v záloze na vojenské cvičení může být jedním z opatření, které protivníkovi ukazuje vůli a připravenost státu k obraně, a tím přispěje ke snížení nebo v ideálním případě vyloučení rizika ohrožení státu,“ píše se v dokumentu.

Předkládaná norma počítá se zatraktivněním aktivní zálohy (AZ) zavedením náborového příspěvku – až 24 tisíc korun – a se zvýšením odměn záložákům podle odsloužených let. Obrana také navrhuje prodloužit zařazení v aktivní záloze pro vojáky v záloze ze tří na pět let. Tito vojáci budou dostávat stabilizační příspěvek 2000 korun.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám