Článek
Změny pravidel by Orbána a další představitele skeptické k rozšíření EU z 27 na 30 členů mohly přesvědčit, píše deník Politico. Vedle Ukrajiny se jednání týká také Moldavska a Černé Hory.
Návrh je v rané fázi a je potřeba, aby ho schválily všechny členské státy, včetně Maďarska, uvedli tři evropští diplomaté a úředník obeznámený s diskusemi. Myšlenkou je, že noví členové by získali plná práva teprve poté, co EU zcela změní svůj systém fungování tak, aby bylo pro jednotlivé státy těžší uplatnit právo veta.
„Budoucí členové by se měli vzdát práva veta, dokud nezavedeme klíčové úřední reformy, jako je hlasování kvalifikovanou většinou,“ řekl Anton Hofreiter, předseda Výboru pro evropské záležitosti Spolkového sněmu. „Rozšiřování by nemělo být bržděné tím, že jednotlivé členské státy budou blokovat reformy,“ dodal.
Bez veta, ale s výhodami
Iniciativa by zemím, jako jsou Ukrajina, Moldavsko a Černá Hora, umožnila využívat řady výhod členství v EU, ale bez klíčového nástroje, jímž je veto. To slouží jako prevence před nepatřičnými změnami v politice unie.
Přijetí nových zemí bez práva veta, alespoň v počáteční fázi jejich členství, by umožnilo přistoupit za flexibilnějších podmínek, aniž by se musely revidovat základní unijní smlouvy.
Lídři EU dříve striktně trvali na potřebě revize před schválením nových členů, jako je Ukrajina. Novým návrhem chtějí zabránit zhoršení současné patové situace v Bruselu. Původní pokusy o zrušení práva veta pro stávající členy EU se setkaly se silným odporem nejen z Maďarska, ale také z Francie a Nizozemska.
Maďarské blokování Ukrajiny vychází z bezpečnostních obav kvůli ruské expanzi a varováním před nežádoucí konkurencí na evropských trzích. Orbán místo členství Ukrajiny navrhuje strategickou dohodu s Kyjevem. V referendu s názvem Voks2025, které letos uspořádal, odmítlo členství Ukrajiny v EU okolo 95 procent hlasujících Maďarů, podle oficiálního oznámení hlasovalo zhruba 29 procent z oprávněných 7,8 milionu voličů.
