Článek
Bolid bylo podle ČHMÚ možné pozorovat v pondělí ve 22:45 nad západním obzorem.
„Je reálná šance, že na zem dopadly i malé úlomky,“ uvedli nejprve meteorologové k jeho explozi. Nebylo nicméně jasné, kam přesně mohly dopadnout. To měla určit data z Evropské bolidové sítě kamer sledujících oblohu, jejíž tuzemské ústředí je na hvězdárně Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.
Podle Pavla Spurného z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR však nějaký významný pád meteoritů očekávat nemůžeme - většina tělesa shořela v atmosféře, na zemský povrch mohly dopadnout maximálně jen opravdu malinké úlomky.
Záblesk nad Kyjevem. Čeští astronomové detailněji popisují, co přesně se stalo
A pokud ano, bylo by to stejně nad Německem. Velmi jasný meteor podle něj začal zářit - resp. byl zaznamenán - severovýchodně nad Ingolstadtem a např. u Regensburgu (Řezna), putoval mj. i nad řekou Dunaj, načež skončil severozápadně od Norimberku.
Vzácný „superbolid“
Bylo to podle něj poměrně velké, cca 250-300 kg vážící těleso. Takovýto „superbolid“ je podle Spurného vzácný, zachytíme ho jednou za pár let.
„Šlo pravděpodobně o materiál kometárního původu, bolid byl velmi jasný a několikrát ještě více zjasnil, ale zároveň se i hodně rychle rozpadal. I proto zřejmě většina shořela v zemské atmosféře,“ shrnul astronom.
Ve 22:45 bylo možné nad západním obzorem spatřit extrémně jasný meteor (bolid)!! V době exploze byl patrně jasnější, než Měsíc v úplňku a je reálná šance, že na zem dopadly i malé úlomky. Video od Dana Neumanna z Plzně. pic.twitter.com/MF0fuGP1mZ
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) June 26, 2023
Na webu Astronomického ústavu, kam lidé mohou hlásit pozorování bolidů, je každopádně z pondělí víc než dvacet záznamů - převážně z Prahy a západních Čech.
Významné bolidy letos ústav na svém webu uvádí tři, dosud poslední z 12. května. Velmi jasný bolid sice tehdy proletěl nad východem Německa, větší počet lidí ho ale sledoval i z území ČR. Za loňský rok ústav zaznamenal osm významných bolidů. Poslední z nich z 10. listopadu mohl být podle astronomů doprovázený pádem meteoritů ve více než deset kilometrů dlouhém pásu na Jihlavsku.
Na Jihlavsku pokračuje hledání meteoritů, které spadly tento měsíc
Meteoroid, meteor, meteorit, bolid
Dokud se drobná tělesa (větší se nazývají asteroidy) pohybují mimo zemskou atmosféru, nazývají se meteoroidy. Při vstupu do atmosféry meteoroid zaplane vlivem ionizace molekul jeho okolí. Takový efekt se pak nazývá meteor. Pokud je výjimečně jasný (hranice není pevně daná), nazývá se pak meteor bolid. Většina těchto těles ještě před dopadem shoří v atmosféře. Když však úlomky dopadnou na zem, nazývají se pak meteority.
Zatím slabá noční svítící oblaka
Jak upozornil ČHMÚ už v neděli 25. června, lidé mají v těchto dnech šanci pozorovat na obloze i jiný úkaz, tzv. noční svítící oblaka (NLC - Noctilucent clouds). Působivý jev bývá na severní polokouli k vidění každoročně od poloviny května do poloviny srpna, nejčastěji se objevuje kolem letního slunovratu. Tento rok jsou ale podle pozorovatelů i meteorologů viditelná zatím jen slabě.
„Letošní sezona nočních svítících oblaků je prozatím velmi ‚bídná‘. Např. v sobotu později večer nízko nad obzorem se ale slabé objevily,“ uvedl v neděli na Twitteru Český hydrometeorologický ústav.
#zajimavost Letošní sezóna Nočních svítících oblaků (NLC) je prozatím velmi "bídná". Včera později večer nízko nad obzorem se ale slabé objevily. NLC sestávají z malých ledových krystalků v mezosféře kolem 80 km nad zemí (podstatně výš, než běžné ☁️). Foto od Jarda Fous. pic.twitter.com/mPUi9kzB05
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) June 25, 2023
Laická veřejnost i odborníci fotografie svítících oblaků ze sobotního pozdního večera, ale třeba i z pondělí 26. června, sdíleli na sociálních sítích nebo na webu České astronomické společnosti věnovaném těmto nevšedním nebeským úkazům. Tzv. stříbřité mraky se objevily třeba na Lysé hoře.
- Noční svítící oblaka se objevují hlavně nad severním obzorem před nebo po půlnoci. Proti běžné oblačnosti, která se nachází ve výšce maximálně 15 km, jsou výrazně výš, kolem 80 km nad zemským povrchem. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce nebo i průmyslová činnost lidí. Led v této výšce se vytváří zejména reakcí atmosférického kyslíku s vodíkem pod vlivem slunečního záření, fotochemickým rozpadem metanu nebo z vody, která je do těchto výšek vynesena turbulencí. Noční oblaka přímo nesvítí, ale rozptylují záření ze Slunce, které se v té době nachází pod obzorem.
Obloha servíruje svítící mraky i sestavu planet
