Článek
První jednání o rozdělení polských peněz se v Liberci uskutečnilo v úterý. „Ano, schůzka proběhla. Rozdali jsme si na ní úkoly, které budeme v příštích týdnech naplňovat, a rádi bychom v březnu krajskému zastupitelstvu předložili materiál, v němž budou konkrétní projekty, stav jejich připravenosti, kdy by se mohly začít stavět a jak by se mohly financovat,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
Konkrétní projekty
Projekty, které by se měly z polských peněz financovat, jsou jmenovitě uvedeny v příloze, jež byla součástí minulý týden uzavřené česko-polské dohody. Na seznamu je například vybudování vodovodu v Horním Vítkově u Chrastavy, zvětšení akumulace vodojemu v Chrastavě nebo rekonstrukce úpravny vod v Liberci-Machníně.
Mohl by se vybudovat například vodovod ve Václavicích či Horním Vítkově
Mezi nejdůležitější projekty bude patrně patřit vybudování vodovodu ve Václavicích u Hrádku nad Nisou, protože tamní obyvatelé kvůli neexistujícímu vodovodu odebírají vodu ze studní a její nedostatek je už pro několik místních rodin každodenní realitou.
Polsko do 10 dnů přijde o peníze z evropských fondů kvůli pokutám za Turów
Konkrétní a detailní informace o jednotlivých projektech, včetně toho, kdy budou moci být zahájeny, mají starostové dodat krajskému úřadu do příštího pátku.
Severočeská vodárenská společnost a Hrádek nad Nisou zase mají za úkol zjistit, jak je to s napojením nemovitostí na vodovod v osadě Uhelná, která leží na české straně nejblíže k dolu. Už v minulosti se tady musel kvůli odtékání vody do polského dolu vybudovat speciální vodní zdroj.
Jiné projekty, týkající se životního prostředí a života v okolí dolu Turów, budou moci získat finanční podporu také z takzvaného Fondu malých projektů, na jehož vzniku se Česko s Polskem rovněž dohodlo.
Kvůli Turówu klesly spodní vody o desítky metrů
Stěna prý hotová
Finance pro tento fond by ovšem měly rovnoměrně zajišťovat obě země, tedy nikoliv jen Polsko, čerpat z něj budou moci vedle českých i polské projekty a rozdělování financí by měl řídit česko-polský řídící výbor, jenž by měl vzniknout v rámci Euroregionu Nisa.
Dohodu o Turówu uzavřely ČR a Polsko po šesti letech sporů minulý týden. Varšava se ve smlouvě zavázala zaplatit Česku náhrady 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun), z nichž deset milionů eur získá stát, zbytek kraj.
Polsko nerozšíří těžbu v Turówě, dokud nepostaví val, vyplývá ze smlouvy
Součástí dohody jsou také stavby stěny proti hluku a prachu a podzemní bariéry k zabránění odtoku podzemní vody. Polská televize TVP v úterý oznámila, že už je hotová, nyní ji budou zkoumat čeští experti. Aktivisté a ekologové si přitom stěžují, že stěna stojí na špatném místě a úniku podzemních vod nezabrání.
Žaloby se ČR vzdala
Smlouva platí na pět let, poté ji bude moci kterákoliv ze stran vypovědět. Nad jejím dodržováním by měl dohlížet během této doby Soudní dvůr EU. Podle právníků z organizace Frank Bold to pro Česko není moc výhodné.
Skandální, kritizuje Greenpeace dohodu ČR s Polskem o dolu Turów
„Chybí mechanismus vynucení dodržení rozhodnutí soudu, pokud by se Polsko odmítlo tomuto podřídit,“ řekla Lidovým novinám právnička Petra Urbanová.
V rozhodčím řízení lze nadto vynutit jen to, co dohoda obsahuje, nic nad její rámec, a to je podle Urbanové také nedostatečné. Navíc se Česko během té doby vzdalo možnosti žalovat Polsko v souvislosti s těžbou a provozem elektrárny v Turówě, může využít jen smírčí řízení.