Článek
„Příprava cesty běží. Ve čtvrtek jsme uzavřeli přihlášky podnikatelských subjektů. Přihlásilo se jich asi tak 50 a vzít jich můžeme maximálně 30. Můžeme tak vzít maximálně dva zástupce od každé společnosti,” řekl Novinkám Vystrčil.
Výběr podle něj nebude pouze na české straně a záležet bude i na tom, zda čeští podnikatelé budou mít s kým navázat na Tchaj-wanu spolupráci.
Čínský velvyslanec nevidí důvod, proč by Čína a ČR ničily vztahy
„Předpokládám, že do konce července bychom měli mít předběžný seznam podnikatelů hotový,” dodal s tím, že zájem mají především podnikatelé z oblasti IT a high-tech technologií, dále pak stavební a dopravní firmy, podniky z oblastí odpadového hospodářství a kybernetické bezpečnosti. Hlásí se i firmy podnikající v cestovním ruchu.
„Doufám, že začneme konečně s restrukturalizací české ekonomiky,” uvedl Vystrčil k jednomu z cílů cesty. Přispět by měla k tomu, aby Česko nebylo tak moc „montovnou”, ale mělo by zvyšovat procento „produkce finálního chytrého výrobku”.
V delegaci budou i zástupci Akademie věd a vysokých škol i další senátoři jako Pavel Fischer (BEZPP), Pavel Štol (BEZPP), Lumír Aschenbrenner (ODS), Petr Šilar (KDU-ČSL) nebo Lumír Kantor (BEZPP), který by se měl na Tchaj-wanu zabývat otázkou zdravotnictví.
Vystrčil přes čínské výhružky pojede na Tchaj-wan, chtěl by vzít i Kuberovou
„Mají (na Tchaj-wanu) zdravotnictví na vysoké úrovni a i v případě nákazy covid-19 je to pro nás velmi zajímavé. Mohli bychom tam načerpat i zkušenosti a naučit se, jak s nákazou bojovat,” poznamenal šéf Senátu.
Pojede i Kuberová
Tchajwanská strana již před časem pozvala i Věru Kuberovou, manželku zesnulého expředsedy Senátu Jaroslava Kubery, který cestu také plánoval. Na místě by měla převzít ocenění za svého manžela.
„Paní Kuberová poletí, je pozvána tchajwanskou stranou, která bude s největší pravděpodobností její cestu hradit,” doplnil Vystrčil.
Sami si náklady spojené s cestou budou hradit podnikatelé. Jediné, co by mohl platit stát, je doprava, ale ještě stále není jisté, zda se poletí armádním speciálem.
Tchaj-wan i Čína jsou pro Česko významní partneři
Vazby oficiálních míst s Tchaj-wanem jsou trnem v oku Číně, která Tchaj-wan považuje za svou součást. Peking vystupoval proti tomu, aby se cesta uskutečnila, v čemž našel podporu i u části českých politiků včetně prezidenta Miloše Zemana.
Častým argumentem zastánců i odpůrců cesty jsou obchodní vazby ČR s Čínou a Tchaj-wanem. U Tchaj-wanu se mluví o rozvíjení stávajících dobrých vazeb, u Číny o hrozbě překážek, které by mohl českým podnikatelům klást nahněvaný Peking.
Čína je po Německu dlouhodobě druhým největším obchodním partnerem Česka. Vývoz i dovoz představovaly v roce 2018 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) necelých 625 miliard korun.
Tchaj-wan nepatří mezi 30 největších českých obchodních partnerů, podle ČSÚ nicméně v roce 2018 šlo o 25. největšího dovozce. Objem tchajwanského importu do Česka činil 26,7 miliardy korun.
Čínské investice v Česku pokulhávají za Zemanovými sliby
Tchajwanské investice v Česku v letech 1993 až 2018 podle agentury Czech Invest dosáhly 19 miliard korun. Šlo především o oblast IT technologií a společnost Foxconn.
V případě Číny to tak jednoznačné není. Ve spolupráci s Czech Invest sice ve stejném období měla investovat jen 11 miliard korun, ale podle dat ČNB šlo jen v letech 2014 až 2017 o více než 25 miliard. To odpovídá zhruba šesti miliardám ročně.
Jde především o nákup nemovitostí, například CEFC koupila od Penty v roce 2016 kancelářský komplex Florentinum za skoro osm miliard korun, známá je investice do fotbalového klubu Slavia Praha. Z výrobních firem to bylo alespoň převzetí strojírenské firmy Žďas nebo Pivovarů Lobkowicz.