Článek
Babiš bude prý muset doložit, že neovládá svěřenský fond, kam loni kvůli českému zákonu o střetu zájmů převedl holding Agrofert. Pokud to nedoloží, bude se muset vzdát funkcí, nebo firma přijde o dotace, napsal server.
Premiér Babiš na dotaz Práva reagoval stručně: „Nechápu, co mi pořád kdo kolem střetu zájmů vyčítá. Právě kvůli zákonu jsem svůj majetek převedl do svěřenského fondu, tak nevím, co bych měl udělat víc.“ Narážel tím na český zákon o střetu zájmů, který se mezi politiky vžil pod označením lex Babiš nebo Antibabiš.
Schválené finanční nařízení Unie počítá s tím, že zákaz střetu zájmů se bude vztahovat nejen na úředníky, kteří o proplacení evropských dotací přímo rozhodují, ale na veškeré národní orgány na všech úrovních a osoby, které v nich působí. Tedy včetně premiéra a ministrů, jejichž ministerstva jsou odpovědná za vyplácení dotací z fondů EU.
Nařízení se Agrofertu nijak nedotýká, protože pan Babiš není ovládající osobou a ani skutečným majitelem svěřenských fondů
Nové nařízení připravila šéfka kontrolního výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová, která už v minulosti kritizovala Babiše jako ministra financí a majitele Agrofertu za vážný střet zájmů.
Babišův majetek od loňska ve dvou svěřenských fondech spravují předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša, Babišova manželka Monika a právník Agrofertu Alexej Bílek a Babišův dvorní právník Václav Knotek.
Stanovisko Agrofertu v pondělí tlumočil jeho mluvčí Karel Hanzelka, s tím, že holding má informace pouze z médií. „Uvedené nařízení se Agrofertu podle všeho nijak nedotýká, protože pan Babiš není ovládající osobou a ani skutečným majitelem svěřenských fondů. Rádi bychom také zdůraznili, že dotace máme úplně stejné jako všichni ostatní zemědělci v ČR – na krávu, na hektar a podobně,“ poznamenal mluvčí. „Navíc dotace neznamenají žádný zisk. Jsou uhrazením části nákladů,“ dodal.
Žádná revoluce?
Zatímco někteří čeští europoslanci mají jasno a tvrdí, že k žádné zásadní změně nedošlo, jiní si pro jistotu nechali zpracovat právní analýzu, co nová úprava skutečně znamená. „Dle mého názoru se žádná revoluce nekoná, pouze se obsahově aktualizovalo předchozí znění úpravy střetu zájmů a koncepčně vložilo do aktuálního nařízení,“ řekla Právu Martina Dlabajová (za ANO).
Podle ní se nařízení, stejně jako v předchozí úpravě střetu zájmů, dotýká osob podílejících se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole.
Taková osoba se má zdržet jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. „Pokud bych připustila extrémní výklad, tak v podstatě každý člen vlády, Sněmovny či Senátu bude ve střetu zájmů z důvodů politické či národní spřízněnosti. Takový výklad by však paralyzoval výkon sdílené správy finančních prostředků Unie,“ dodala europoslankyně.
Dlabajová uvedla, že nařízení je velmi obecné. V tom se shoduje například s kolegou Jiřím Pospíšilem (TOP 09). „Nechal jsem si zpracovat všechny možné výkladové linie, které ještě nemám k dispozici,“ řekl Právu Pospíšil. Vedla ho prý k tomu právě obecnost znění některých částí nařízení.