Článek
„Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků,“ píše vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení.
Dotace pro neziskovky škrtá ministerstvo zahraničí, životního prostředí i spravedlnosti. O peníze přijdou ekologické i vzdělávací spolky, ale například také Společnost Podané ruce, která vedla probační program a program rodičovských kompetencí pro uvězněné osoby.
Škrtání podpory stranickým politickým institutům, která jen loni vyšla státní rozpočet na více než 46 milionů korun, oproti tomu vládní strany neplánují.
„Pamatuji si, jak jsme právní úpravu politických institutů ve Sněmovně přijímali na popud našeho tehdejšího koaličního partnera ČSSD. Je to věc, která už si obhájila své místo v rámci veřejné debaty,“ řekl Novinkám místopředseda ANO Radek Vondráček.
„Podstatné je, že podpora institutům vychází ze zákona, na rozdíl od jednotlivých příspěvků nevládním organizacím, které vycházejí z exekutivního rozhodnutí. A my se bavíme o rozpočtu a o tom, co může nyní udělat ministr nebo vláda,“ vysvětloval Vondráček.
Debata o tom, aby se zákon změnil a finanční podpora se stranickým think-tankům vzala nebo aspoň snížila, prý mezi vládními stranami neběží. „Jste první, kdo mi to říká. Od svých kolegů nemám žádný impuls, aby se taková debata otevírala. Zákon už platí nějaký rok. Když započteme kumulovanou inflaci, tak už příspěvky reálně nižší jsou,“ argumentoval Vondráček.
Nejvíc pobírá think-tank ANO
Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká té straně nebo hnutí, která získá mandáty ve Sněmovně alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních obdobích. Roční příspěvek se rovná deseti procentům z celkové výše příspěvku na činnost, který stát straně vyplácí.
V roce 2025 bylo všem stranickým institutům vyplaceno 46 174 609 korun. Nejvíc peněz, tedy skoro 16,4 milionu korun, dostal Institut pro politiku a společnost, který patří hnutí ANO.
Celkem byly vyplaceny peníze ještě dalším osmi institutům, které si zřídily ODS, lidovci, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, SOCDEM a SPD.
Foldyna: Padni, komu padni
Novinky se zeptaly předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury, co si o státních příspěvcích pro think-tanky politických stran myslí, ale neodpověděl. Poslanec SPD Jaroslav Foldyna by jim státní podporu seškrtal. „Já si myslím, že vyhazovat peníze na politické teorie není správné. Peníze daňových poplatníků bychom měli vydávat tak, aby je využili daňoví poplatníci. A ne, abychom si tady platili nějaké instituty, které budou šířit další politické názory,“ řekl Novinkám.
Za svým názorem si Foldyna stojí, přestože SPD rovněž provozuje svůj Institut svobody a přímé demokracie. „Padni, komu padni. Instituce politického charakteru, které se zabývají průzkumy a teoretickými otázkami, jsou zbytečné. Jestli do toho spadá i think-tank SPD, tak také zapláče. Posílil bych raději příspěvky na ty organizace, které pomáhají občanům v těžké situaci,“ doplnil Foldyna.