Nejvíc přibylo členů SPD, padá ODS

V KSČM, která je od roku 2021 mimo Sněmovnu, si aktuálně stranickou knížku drží podle mluvčího Romana Rouna 20 450 lidí. Od roku 2017, kdy bylo 37 400 straníků, je to však strmý pokles. „Jsme po přeregistraci,“ sdělila Právu předsedkyně Kateřina Konečná. Členy počítají vždy na konci roku.

Ještě v roce 1997 měli komunisté 154 tisíc členů, od té doby počty i kvůli vysokému věku klesaly o tisíce ročně. V roce 2005 se ke KSČM hlásilo 88 tisíc lidí a ještě v roce 2010 to bylo 62 tisíc.

Podobně širokou základnu mají i lidovci. Mluvčí Michaela Poláková Právu sdělila, že aktuálně se ke křesťanským demokratům hlásí přes 19 500 lidí. Od roku 2017 počet klesl zhruba o 5,5 tisíce. Rovněž lidovci mají své zlaté časy za sebou. Počty jim setrvale klesají od roku 1990, kdy měli skoro 97 tisíc členů.

„KDU-ČSL i komunisté jsou specifické strany, protože jsou silně hodnotové. Lidé tam vstupují nejen kvůli programu, který se mění každé volby, ale i kvůli silné ideologii,“ vysvětluje si relativně stále ještě početnou základnu politolog Jan Bureš.

Lidoveckou stranickou knížku si drží podle něj často celé rodiny a bývá zvykem, že mladí následují rodiče. Komunisté zase podle něj mohou zaujímat i mladé radikální levičáky.

Překvapivý je podle Bureše růst straníků SPD. V roce 2019 jich měla zhruba 6500, na konci loňska to bylo už skoro 10 800 členů. „Je to zvláštní, protože SPD s dvaceti poslanci nemá vliv na vládnutí. Většina ostatních stran ji pokládá za nepřijatelnou. Když někdo vstupuje do SPD, může těžko očekávat, že bude strana ve vládě,“ míní politolog.

SPD podle něj sbírá podporu hlavně v regionech, kde je špatná hospodářská a ekonomická situace. „Může to být i důsledek dobře fungujících místních organizací,“ dodal Bureš.

Počet členů je však podle politologa pro výsledek ve volbách irelevantní. Ukazuje se to na příkladu hnutí ANO. To se stále pohybuje okolo 2,5 až tří tisíc členů, aktuálně tento počet klesá, přesto je podle průzkumů nejsilnější stranou. „Počet členů je důležitý na komunální a krajské úrovni, kde potřebujete hodně lidí jako aktivní kandidáty. Do parlamentu vždycky těch 200 kandidátů seženete,“ podotkl Bureš.

V místní a regionální sféře, kde je 6250 obcí a čtrnáct krajů, se každé čtyři roky obsazuje v součtu zhruba 70 tisíc mandátů. V drtivé většině obsazují radnice nestraníci.

Hnutí ANO mělo v roce 2017 asi 2800 členů, v roce 2019 bylo na vrcholu s počtem 3238. Od té doby číslo kleslo na letošních 2574. „Naše členská základna je stabilní, nesnažíme se o nějaký masový nábor nebo překotné zakládání nových organizací. Proto se v poslední době počet členů hnutí ANO výrazně nezměnil,“ uvedl pro Právo manažer hnutí Jan Richter.

„Dřív byl výkyv dán především tím, že jsme zrušili některé místní organizace, například v roce 2019 to bylo v Kladně nebo v Praze 7, o rok později byla zrušena zase velká brněnská organizace,“ dodal. Ta byla zrušena kvůli korupční kauze Stoka, kde byli aktéry i členové ANO. Později byla organizace znovu založena.

Klesají i počty členů ODS, od roku 2021 zhruba o 500 ročně. V roce 2017 se ke straně hlásilo 14 tisíc lidí, letos je to 11 500 lidí. Strana zažila zlatou éru v roce 2009 po vládě Mirka Topolánka, kdy se k ní hlásilo 34 tisíc lidí. Do roku 2014 se však smrskla takřka na polovinu.

Ještě strmější pád zažívá Sociální demokracie. V roce 2017 hlásila, že má 18 tisíc straníků, teď vykazuje jen okolo 7500 členů. Stejně jako o ODS byl o tehdejší ČSSD největší zájem v roce 2009. To se přiblížila k 25 tisícům. Od té doby však počet osob se stranickou knížkou klesá.

TOP 09 i STAN jsou na tom nyní podobně. Topka hlásí 2270 členů, za šest let přišla o čtyři stovky. Starostům od té doby naopak vyrostly počty z 1600 na 2200 členů.

Jako nejmenší vycházejí z tohoto výčtu Piráti, kteří mají aktuálně podle svého webu 1179 členů. Za šest let se toto číslo skoro ztrojnásobilo, tehdy se ke straně hlásilo 442 lidí. V posledních letech však počet Pirátů spíš stagnuje. V roce 2020 měli 1055 straníků, o rok později 1141, loni o jednoho víc než letos v červnu, a to 1180.

Podle politologa Bureše nemají Češi o aktivní politiku velký zájem. „Politické strany v Česku se nikdy nestaly příliš atraktivní pro občany. Za první republiky byla situace úplně jiná, to měly strany statisíce členů. Dnes to jsou tisíce nebo desítky tisíc. Je to dané i dobou. Většině lidí jsou strany protivné. Vstupují do nich spíš ti, kteří chtějí někam kandidovat,“ řekl Právu.

Reálná politika podle Bureše mnoho lidí odradí. „V místních organizacích se řeší komunální problémy, straníci se málokdy mohou vyjádřit k celostátní politice,“ vysvětluje si nezájem.