Hlavní obsah

Nechtěné suvenýry z dovolených: Češi si vozí průjmy, žloutenku i malárii

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Češi si ze zahraničních cest, zejména do exotických zemí, kam často cestují na vlastní pěst, přivážejí kromě hezkých dárků a vzpomínek i ošklivé a nebezpečné nemoci: malárii, tyfus, úplavici, žloutenku. Nejčastěji si turisté importují nemoci z Egypta. Viníkem je většinou kontaminovaná voda.

Foto: Profimedia.cz

Češi si z dovolené často přivezou nepříjemnou vzpomínku v podobě exotického onemocnění. Ilustrační foto

Článek

„Zaevidovali jsme letos už ojedinělé případy žloutenky typu A a horečky dengue,“ potvrdil Právu mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě Radim Mudra.

Také podle krajské epidemioložky v Jihlavě Aleny Dvořákové bývá nejčastější importovanou chorobou žloutenka typu A. „A to většinou z Egypta. Tu a tam si nějakou chorobu přivezou též cestovatelé z Indie či z dalších zemí s nižším hygienickým standardem,“ dodala.

Většinou exotické nemoci lidé dostanou po požití nakaženého pokrmu, nebo z kontaminované vody. Zmíněná horečka dengue je zase infekční onemocnění tropů a subtropů, které přenášejí komáři.

„Lidé by neměli podceňovat prevenci. Optimální je samozřejmě očkování s dvouměsíčním předstihem, anebo alespoň základní očkování těsně před odjezdem,“ upozornila jihlavská epidemioložka.

Převládají průjmy

„Situace je ale přibližně stejná jako loni. Nijak nevybočuje,“ charakterizovala situaci Právu doktorka Hana Roháčová, primářka infekční kliniky pražské FN Bulovka, kde se léčí nejtěžší případy.

„Měli jsme letos už i případ tyfu. Šlo o Inda, který trvale žije v České republice, ale v Indii byl na návštěvě své rodiny,“ uvedla Roháčová.

V nemocnicích shodně potvrzují, že tak jako každý rok, převládají z dovezených nemocí bezkonkurenčně nepříjemné průjmy. A je jedno, zda se cestovatel vrátil z exotické Indie nebo blízkého Chorvatska.

„Tzv. cestovatelský průjem, který chytí 80 procent turistů, za nic neobvyklého nepovažujeme a ani letos se počty neliší od jiných roků,“ řekl Právu přednosta infekční kliniky FN v Plzni Dalibor Sedláček.

„V průběhu léta je u nás stále hospitalizováno 20 až 30 pacientů s průjmem,“ potvrdil Právu Pavel Dlouhý, primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Další desítky ošetřujeme ambulantně, v nemocnici musejí zůstat zejména nemocní, kteří pro zvracení nemohou pít a potřebují infuze. Rychlá dehydratace ohrožuje především malé děti a seniory,“ dodal a připomněl, že při cestě do zahraničí je potřeba se vybavit léky na předcházení a léčbu průjmu, protože salmonelózou či úplavicí se lze třeba v Egyptě nakazit i v pětihvězdičkovém hotelu.

Pozor i na vir HIV

Riskantní mohou být také letní lásky a různá zahraniční sexuální dobrodružství. Nemusí se přitom jednat jen o kapavku či nebezpečnou syfilidu. „Každý rok nám v ústeckém AIDS centru přibude několik pacientů, kteří se na dovolené nakazili virem HIV. Výskyt této infekce ve Španělsku, Itálii či jinde v západní Evropě je stále podstatně vyšší než u nás,“ přidal varování primář Dlouhý.

Poměrně často podle mluvčí karlovarské krajské nemocnice Zdeňky Markové vyhledávají lidé po návratu z dovolené i ordinace kožního lékaře z důvodu nejrůznějších vyrážek a skvrn, svědivosti a jiných problémů kůže.

„Většina těchto potíží se diagnostikuje jako solární dermatitida, tj. alergie na ostré slunce u moře, na které nejsou Středoevropané zvyklí a citlivější jedinci mohou reagovat až bouřlivě. Občas je to např. i kousnutí cizokrajným hmyzem apod. To vše se v našich podmínkách většinou bez následků vyléčí,“ uzavřela.

Za deset let pokles infekcí

České cestovatele do zahraničí svým způsobem chválí hlavní hygienik republiky Michael Vít. „Za posledních deset let se dovoz infekčních onemocnění našimi turisty, kteří se vracejí ze zahraniční dovolené zpět do vlasti, celkově mírně snižuje. Zdá se tedy, že v zahraničí jsme na hygienu obezřetnější. Pozor dáváme hlavně na zdroje infekce, kterou může být kontaminovaná voda, točená zmrzlina, led do nápojů, anebo nedostatečně tepelně zpracované maso včetně mořských plodů,“ řekl Vít.

Potvrdil, že kromě průjmů, které jsou nejčastější, si cestovatelé přivážejí kousnutí zvířetem a mírně stoupá i dovezených žloutenek a malárií. Podle Víta 9 až 14 procentům dovozených infekčních nemocí se dá předejít očkováním, nebo užíváním preventivních léků.

Že lidé na prevenci dbají více než v minulosti, potvrzuje i jihlavská epidemioložka Dvořáková, ale s ohledem na počet cestovatelů je prý to pořád málo.

„Zřejmě chybí dostatečná podpora ze stran cestovních kanceláří, které mohou mít obavy, že doporučení očkování pojmou klienti jako poplatek navíc či obavu z bezpečí a cestu si rozmyslí. Bylo by však dobré, kdyby se lidé přišli do očkovacího centra na tu kterou destinaci aspoň informovat,“ upozornila lékařka.

Reklama

Výběr článků

Načítám