Necelý rok po ničivých povodních: škody jsou stále patrné, potřeba budou ještě miliardy

Navždy jiný už zůstane po loňských povodních například Jeseník na soutoku řek Bělé a Staříče. Do části města, kde spadly zaplavené domy, by se už neměla žádná výstavba vracet. Naopak by se tam měl snížit terén oproti protějšímu břehu.

„Důležité však je, že už dostáváme první vlnu pozemků od Státního pozemkového úřadu. Nyní se převádějí na katastru a my je chceme dát poškozeným lidem. Výměnou bychom od nich chtěli získat parcely, které jsou v záplavovém území,“ uvádí starostka Jeseníka Zdeňka Blišťanová (TOP 09).

Ta se společně se starostou Krnova Tomášem Hradilem (Krnovští patrioti) shodne na tom, že prvotní pomoc státu, dobrovolníků, hasičů či vojáků bezprostředně po katastrofě byla úžasná.

„Sice se u nás chvíli ministr financí Stanjura s hejtmanem hádali, kdo to bude platit, ale vše bylo velmi rychlé. Moravskoslezský kraj nám posílal peníze hned a šly hlavně na úklid od bahna, který díky tomu proběhl během krátkého času,“ popisuje Hradil.

„Rychle jsme také dostali zhruba 40 milionů korun od Státního fondu životního prostředí třeba na obnovu vodohospodářské infrastruktury tak, aby například z kohoutků tekla voda, a bez zbytečných prodlev se dočkaly pomoci i postižené domácnosti,“ vzpomíná Hradil.

Ten teď nyní prostřednictvím Asociace Obnova řeší s ministerstvy průmyslu a financí, aby se poskytování další pomoci zjednodušilo.

„Úvěry, které nabízela Národní rozvojová banka, byly hodně kostrbaté a mnoho firem na ně nedosáhlo, nebo jejich získání bylo administrativně náročné. Malí živnostníci, kterým naše radnice vyplácela 15 tisíc korun, od státu neviděli nic. Teď jsme ale na dobré cestě a mělo by se to zlepšit,“ doufá starosta Krnova.

Celkově však jednotlivé úřady a resorty reagovaly bezprostředně po katastrofě rychle a ve snaze pomoci nepolevují. Například ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo na pomoc zasaženým obyvatelům a obcím 3 miliardy korun.

„Obce z Moravskoslezského a Olomouckého kraje, stejně jako Frýdlant na Liberecku, mohou získat paušálně 40 000 korun na každou domácnost zasaženou povodní,“ uvedl loni na podzim ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jeho úřad má přitom nachystaný další balík pomoci, ve kterém využije evropské fondy. Na projekty určené k prevenci povodní a sesuvů půdy bude určeno čtvrt miliardy.

O podpoře rozhodlo také ministerstvo financí. Loni vyčlenilo na likvidaci následků řádění přírodního živlu 30 miliard korun a za letošní rok počítá s deseti miliardami.

Ministerstvo zemědělství zase vyčlenilo 10 miliard korun zejména na obnovu vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví státu.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) už vyhodnotilo žádosti z dotačního programu Živel 1, který byl určen pro obnovu majetku obcí, krajů a škol. K největším příjemcům patřilo město Albrechtice z Pardubického kraje s dotací na popovodňovou obnovu přes 394 milionů korun.

Naopak Správa silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK) nezískala 1,2 milionu korun na obnovu silnice III/4589. Vedle toho silnice II/459, jež je také ve správě SSMSK, s dotací ve výši 21,6 milionů korun uspěla. Jedná se o úsek mezi Horním Benešovem a Krnovem.

Výzva Živel 2 byla zaměřena na řešení následků škod způsobených živelními pohromami, které nastaly po 1. lednu 2025 včetně, na území krajů a obcí, pro něž nebyly vyhlášeny krizové stavy. Nyní už běží dotační program Živel 3 a přehled vyřízených žádostí je k dispozici na webu Centra pro regionální rozvoj ČR.

Starosta samotného Krnova ovšem zrovna z komunikace s ministerstvem pro místní rozvoj nadšený není.

„V rámci balíčku na obnovu žádáme o vyšší stovky milionů korun a zatím nemáme na účtu ani část tohoto obnosu. Opravy už přitom probíhají, musíme je financovat z vlastních peněz, zdroje nám vysychají a to je problém. V pátek 8. srpna má přijet ministr pro místní rozvoj a zrovna jeho úřad by s námi měl komunikovat aktivněji,“ domnívá se šéf krnovské radnice.

Podle něj jeho město čeká na protipovodňová opatření 27 let. „Teď, když jsou dotace připravené, musíme kolaudovat do čtyř let a chceme jednat o tom, aby se tento termín prodloužil. Také bychom potřebovali vládního koordinátora, který by pomoc koordinoval napříč resorty. Řekli nám, že tuto funkci má plnit náměstek Sršeň z MMR, ten s námi ale dosud nejednal,“ upozorňuje Hradil.

A připomíná, že od povodní jeho město už dvakrát navštívil prezident Petr Pavel a má pocit, že dění v jeho regionu projevil větší zájem, než některé české úřady.

Starostka Jeseníku si ale na slabou komunikaci s MMR nestěžuje. „My jim pouze potřebujeme dodat zhotovené projekty a doufat, že od nich přijdou peníze,“ vysvětluje Blišťanová.

Evropská unie se rozhodla podpořit postižené státy ze svého fondu solidarity (European Union Solidarity Fund). Z balíku 280 milionů euro pro všechny postižené státy je pro Česko určena částka 114 milionů euro, tedy v přepočtu zhruba 2,8 miliardy korun. Evropská komise navrhla tyto prostředky uvolnit rozhodnutím z letošního 27. května. Přidělení pomoci následně schválil Evropský parlament 9. července.

Celková hodnota škod, které povodně v Česku napáchaly, dosáhla podle údajů vlády 70,6 miliard korun. „Z toho zhruba 25 miliard korun byly škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí,“ uvedl k tomu kabinet Petr Fialy (ODS).