Hlavní obsah

Na vltavské kaskádě měla přednost výroba elektřiny, stěžují si vytopení

Právo, jn, svj, rap

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Většina starostů obcí postižených záplavami si stýská, že na vltavské kaskádě se upřednostňují zájmy energetiky před povodňovou ochranou. Jsou přesvědčeni, že kdyby si přehrady před začátkem přívalových dešťů vytvořily upouštěním vody větší retenční kapacitu, nemusely být následky nynější povodně tak kruté.

Foto: Jan Pečený, Novinky

Vltavská kaskáda

Článek

„Prostě najednou přišla velká voda a přehrady proti tomu neudělaly skoro vůbec nic,“ stěžoval si například Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou.

Kapacita přehrad se tak brzy vyčerpala a Slapy i Orlík začaly masívně vypouštět vodu, což průtok Vltavy zvýšilo v Praze z 2850 na 3300 metrů krychlových za vteřinu. Hladina Vltavy i Labe se tím podle starostů zvedla o další metry.

Letecké záběry přeplněné Vltavské kaskádyVideo: Novinky

„Stačilo by vypouštět už dříve, ale o něco méně, řekněme do 3000 kubíků za sekundu, a ta voda by tolik neohrožovala majetky a životy lidí,“ zdůraznil Holeček.

Že vltavské přehrady skutečně plní roli zásobníků vody pro výrobu elektřiny, potvrdil náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík. „Tyto přehrady nejsou primárně určeny k ochraně před povodněmi,“ prohlásil.

Ještě ráno 30. května Orlík i Slapy akumulovaly ve svých zásobních prostorách téměř veškerou vodu. Přednost mělo podle některých kritiků zřejmě spouštění turbín. Masívněji upouštět vodu tak přehrady začaly až poté, kdy se už Českem neodvratně hnala povodňová vlna.

Energetici odmítají, že by mohli nést za situaci na přehradách při povodních nějakou odpovědnost. „Jakmile přijde první upozornění, tak řízení je zcela v rukou Povodí a výroba elektřiny jde stranou – jen se elektrárna využívá jako jeden z odtoků z přehrady. Navíc snížení hladiny nijak výrobu neovlivňuje,“ reagoval pro Právo mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Nešlo jednat jinak, tvrdí povodí

Povodí Vltavy dál trvá na tom, že k žádným chybám nedošlo a vše se řídilo platným manuálem.

„Při každých povodních se opakuje, že vltavská kaskáda má být všespasitelná. Tak to ale není. Kaskáda zadrží maximálně dvacetiletou vodu a jejím prioritním účelem jsou vylepšování průtoku řeky pod Prahou, akumulace povrchové vody a energetika. Nástup nynějších povodní byl přitom velmi rychlý, a nešlo tedy jednat jinak,“ je přesvědčen generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Povodí Vltavy také tvrdí, že kdyby mělo od hydrometeorologů včasnější předpověď, že dojde k tak dlouhým intenzívním dešťům, začalo by s vypouštěním vltavské kaskády dříve a ve větším objemu.

„Museli jsme počítat i s přívalem vody ze Sázavy a Berounky, které nejsou regulované. Voda ve Vltavě se totiž reguluje podle těchto toků, aby se před Prahou nestřetly vlny ze všech tří řek. I proto se odtok z kaskády trochu opozdil,“ řekla Právu mluvčí Povodí Vltavy Michaela Pohůnková.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám