Hlavní obsah

Na operaci už bez testu na covid. Ale ne vždy

Covid dál ustupuje a s ním i ochranná opatření, včetně těch v nemocnicích. Všichni pacienti, kteří jsou přijímáni na operace nebo k hospitalizaci, už nemusí před nástupem absolvovat test na covid. Při aktuálně příznivé situaci už podle odborníků nemá smysl každého stále testovat, výsledky navíc nemusí být vždy spolehlivé.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Pak se ale může stát, že se nemoc projeví u příchozího až v momentě, kdy s ostatními leží v nemocničním pokoji.

Přesně takovou situaci popisuje paní Jana z Prahy. Její otec je už několik dnů hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. „Má jít na operaci srdce, ale teď nevíme, co bude,“ strachuje se.

V ČR přibylo 594 nově nakažených, nejméně od října

Domácí

Na pokoj mu před pár dny přibyl další spolubydlící.

„Otec říkal, že bylo vidět, že je mu špatně. Pán tam byl s nimi přes noc a druhý den ráno ho přemístili. Volala prý jeho žena, že má covid, takže ho měl asi taky,“ popsala paní Jana s tím, že místnost pak lékaři vydezinfikovali ozónem.

„Je to absurdní. My tam musíme mít při návštěvách neustále nasazený respirátor, ale nikdo nezjišťuje, jestli covid nemají samotní pacienti,“ zlobí se.

Zjišťovat to nemocnice skutečně nemusí. Ministerstvo zdravotnictví jim nic takového oficiálně nenařizovalo.

„Pokud to poskytovatelé lůžkové péče dělali, bylo to jejich provozní opatření,“ sdělil Právu mluvčí resortu Ondřej Jakob. Odborné skupiny to ale doporučují při vyšším šíření nákazy.

Šanghaj kvůli šíření covidu-19 staví ploty a zátarasy kolem budov

Koronavirus

„Hodnoty se odvíjejí od incidence v nejrizikovější skupině obyvatel nad 65 let. V tuto chvíli jsme se dostali na hodnotu, kdy už testování všech pacientů přijímaných na lůžka nemá smysl. Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) proto minulý týden doporučil, že nemocnice mohou přestat s plošným testováním,“ řekl Právu předseda Společnosti infekčního lékařství a vedoucí odborné skupiny v NIZP Pavel Dlouhý.

Týdenní počet nakažených na 100 tisíc obyvatel činí zhruba 129. Ve věkové skupině 65+ je to asi 170, jak uvádí data ministerstva zdravotnictví. Regionálně se situace liší.

Test může chybovat

Odborníci stanovili hranice, při kterých je podle nich účelné přijímané osoby, které nemají příznaky covidu, testovat. Pokud je v populaci nad 65 let týdenní počet případů vyšší než 200 na 100 tisíc obyvatel, testují se všichni bez rozdílu.

Pokud je hodnota nižší, ale stále přesahuje 100 případů na 100 tisíc obyvatel, vyžaduje se test u rizikových pacientů, kteří jdou na specializovaná pracoviště.

„Nechceme, aby tam infekci zanesli,“ vysvětlil Dlouhý. Jde například o pacienty přijímané na oddělení, kde jsou lidé s oslabenou imunitou.

Test se vyžaduje i před nástupem do zařízení pro dlouhodobě nemocné nebo před operací, pokud by hrozily komplikace po zákroku.

Dále pak v případě, že je pacient hospitalizován ve vážném stavu a pozitivní test na covid by ovlivnil další léčbu.

Respirátory na Slovensku končí

Zahraniční

Rozhodující slovo má lékař. „Pokud přijímající lékař sezná, že je k otestování před přijetím důvod, tak se pacient musí nechat otestovat,“ řekl Právu přednosta kliniky anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Motol Tomáš Vymazal. Stanovení hranic pro testování považuje za správné.

Zohledňovat je třeba i proočkovanost obyvatel, imunitu, proměnily se i vlastnosti viru, který už méně napadá plíce. Pokud týdenní incidence ve skupině 65+ klesne pod 100 nakažených na 100 tisíc obyvatel, preventivně se už netestuje.

Mimo jiné i proto, že antigenní testy jsou sice spolehlivé u lidí s příznaky, a nově je tato metoda testování uznávaná i jako doklad o prodělání covidu, ale u těch, kteří symptomy nemají, chybují.

„Čím nižší je výskyt nákazy v populaci, tím častěji bývají výsledky antigenních testů u pacientů bez příznaků nespolehlivé. Od určité míry to pak spíš komplikuje provoz,“ doplnil Dlouhý.

Nasadit léky na covid

Oslovení lékaři se shodují, že se nelze testovat donekonečna. Upozorňují, že ani proti jiným infekčním nemocem, třeba i vážnějším, se pacienti před nástupem netestují.

Situace, ve které je otec paní Jany, se dá podle primáře Dlouhého řešit nasazením léků, které brání těžkému průběhu covidu.

Pokud tedy pacient splňuje potřebná kritéria, což je ale v případě, že je hospitalizován s něčím jiným než s covidem, pravděpodobné.

Mezi děti se vracejí plané neštovice, násobně vzrostl počet virových střevních infekcí

Domácí

Proti omikronu a jeho subvariantám jsou aktuálně k dispozici tobolky molnupiraviru, které se užívají doma, a remdesivir. Ten se v nemocnicích podává častěji, jelikož jde o infuze.

Primář Dlouhý upozorňuje, že je vysoce účinný ve snížení rizika vážných komplikací, a to až z 89 procent.

Podává se jak ambulantně, tak těm, kteří leží v nemocnici s necovidovými problémy. „Je to skvělá věc, funguje to a naše nemocnice to běžně používá,“ dodal lékař.

Pacientů s covidem nejméně od října

V nemocnicích leží s covidem přibližně 800 pacientů, což je nejméně za poslední půlrok. V těžkém stavu bylo 43 pacientů. Část jich přitom nemá žádné příznaky a nemocnice jejich nákazu odhalí až při testování na příjmu.

Čísla se zpětně zpřesňují. Od začátku dubna bylo hospitalizováno s covidem přes 3100 osob starších 16 let. Bez očkování byla asi třetina, což odpovídá i zhruba dvoutřetinové proočkovanosti populace.

Na JIP leželo zatím za duben 350 nakažených, z nich 267 bylo starších 65 let a 167 starších 75 let.

Situace je výrazně jiná než loni na jaře, kdy vrcholila další vlna epidemie. Nově hospitalizováno bylo loni v dubnu přes 10 tisíc nakažených, letos za 19 dní je to asi 2800.

Reklama

Výběr článků

Načítám