Hlavní obsah

Mrtvoly nakažených zvířat budou pomáhat zkoumat policejní experti

Právo, Matěj Říha

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Experti kriminalistického ústavu se zabývají nejzávažnějšími trestními kauzami, například zkoumají torza lidských těl a zjišťují dobu úmrtí. Nově ale budou zkoumat i zvířecí ostatky. Zahajují totiž spolupráci s veterinární správou, aby jí pomohli řešit úhyny zvířat na nebezpečné choroby, jakou byl nedávno africký prasečí mor.

Foto: Profimedia.cz

Zkoumání larev hmyzu pomůže určit dobu úmrtí. Ilustrační foto

Článek

Užší kontakt elitních policejních odborníků s veterináři umožní obor forenzní entomologie, který znalci využívají při nálezech lidských těl. Mrtvoly totiž obsadí různé druhy hmyzu, který ostatky rozkládá a zároveň se v nich vyvíjí.

„Zjišťuje se, v jaké fázi vývinu byli jednotliví zástupci hmyzu v době zajištění, zda byla přítomna jejich vajíčka, larvy, kukly nebo dospělci,“ popsala Právu Hana Šuláková z kriminalistického ústavu, která je uznávanou znalkyní v oboru.

Díky následným výpočtům experti zjistí, kolik dnů potřebovaly jednotlivé druhy, aby se mohly vyvinout do stadia, ve kterém byly nalezeny. Od toho se pak odvodí pravděpodobná doba úmrtí.

Metodu lze použít i na zvířata

Výpočty bývají velmi přesné. Pokud se tělo najde od čtyř do šesti týdnů po smrti, tak pracují s přesností na den, ve výjimečných případech odhadnou i hodinu. U starších nálezů pak přesnost klesá, ale znalci dokážou odhadnou aspoň měsíc, roční období nebo část roku, kdy smrt nastala.

„U nálezů starších přes dva až tři roky jsme často schopni pouze určit, ve kterém ročním období rozklad započal, ale nedokážeme dopočítat, kolik let přesně uběhlo,“ doplnila Šuláková.

Stejná metoda jako na zjištění doby úmrtí člověka lze použít ke stanovení termínu úmrtí zvířete. Na začátku letošního roku proto Státní veterinární správa (SVS) zkontaktovala kriminalistický ústav s žádostí o rozšíření dosavadní spolupráce.

V červenci se pak sešli ředitelé SVS Zbyněk Semerád a kriminalistického ústavu Ľuboš Kothaj, kteří se na kooperaci dohodli.

„Návrh rozšíření dohody v současné době připravujeme. Bude zahrnovat spolupráci na úseku entomologie – zpracování znaleckých posudků, vzdělávání a vzájemných poznatků v oblasti výzkumné činnosti,“ potvrdila Právu mluvčí kriminalistického ústavu Petra Srnková.

Idea spolupráce vznikla jako reakce na nákazu afrického moru prasat na Zlínsku, která zaměstnávala veterinární inspektory téměř dva roky. Bylo nalezeno několik stovek kusů zvířat, které tato nemoc zabila. Veterinární lékaře napadlo, zda by pro přesnější určování stáří uhynulých zvířat nebylo možné využít znalosti a metody forenzní entomologie.

Odeberou až dva tisíce kusů hmyzu

„Pro další postup při boji proti nákaze je velmi důležité určení stáří uhynulých kusů, které může například osvětlit termín zavlečení nákazy do země či dát informaci, zda již je nákaza na ústupu,“ řekl Právu Petr Majer ze Státní veterinární správy.

Policejní experti mohou ale podle něj pomoci i v dalších případech. Třeba při nálezu uhynulých zvířat, kde je podezření na jejich týrání nebo na nelegální nakládání s mršinami.

Vyhotovení entomologického posudku obvykle trvá dva týdny až jeden měsíc. Časově náročnější případy pak mohou trvat i dva měsíce. „U každého případu se standardně odebírá dvě stě až dva tisíce kusů hmyzu. U méně bohatých nálezů je snahou zajistit veškerý přítomný hmyz,“ podotkla Šuláková.

Hlavní činností kriminalistického ústavu však nadále bude zpracovávání posudků pro účely trestního řízení. „Nicméně se nedomníváme, že bychom neměli dostatečnou kapacitu zpracovat požadavky, které obdržíme cestou Státní veterinární správy,“ dodala Srnková.

Reklama

Výběr článků

Načítám