Článek
„Je potřeba to zanalyzovat. Já si myslím, že se taky může jednat o provokaci,“ reagoval Vích na první zprávy o sestřelených dronech nad Polskem.
„Připadá mi dost nepravděpodobné, že by přes ukrajinské území přelétlo osm dronů, aniž by to protivzdušná obrana Ukrajiny zaregistrovala,“ uvedl. Při posledním dronovém útoku Rusko zasypalo Ukrajinu nejméně čtyřmi stovkami bezpilotníků.
„Může to být provokace ze strany nějakých separatistických sil, které nejsou pod kontrolou vlády Ukrajiny,“ zauvažoval Vích.
Pokud by se podle Vícha prokázalo, že jde skutečně o ruský útok, byl by pro svolání summitu NATO, kde by členské státy společně hledaly shodu, jak se k celé věci postavit.
Paradoxně je to právě hnutí SPD, které láká voliče na referendum o vystoupení z NATO a EU. V poslední době své plány mírní a tvrdí, že jim jde hlavně o referendum, nicméně na otázky, co by řekli svým voličům a jak by v takovém referendu sami hlasovali, tvrdí, že by byli pro odchod z těchto struktur.
Stejně v současnosti lavíruje i Vích. Na Novinky se obořil, že SPD nechce vystoupit z NATO nyní a ani nechce v této situaci vyhlašovat referendum. „V současné době na referendum o vystoupení z NATO prostě není doba,“ řekl. „Ten zákon o referendu tady není. A kdy bude? Příští volební období,“ pokračoval.
Pokud by ale měl hlasovat, byl by pro vystoupení z NATO. „Bych byl pro neutralitu po vzoru Rakouska,“ dodal.
Nedorozumění, nebo Ukrajinci, zní z opozice
Přední politik SPD a lídr v Ústeckém kraji Jaroslav Foldyna Novinkám řekl, že zatím není jasné, jestli byl útok záměrný: „Věřím, že šlo o náhodu, nedorozumění. Takových nedorozumění se děje ve světě mnoho. Beru to jako informaci, ne výzvu k válce.“
Lídryně Stačilo! v Praze a předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová sice uvedla, že útoky na Polsko jsou neakceptovatelné, ale hned na to dodala, že je třeba zachovat chladnou hlavu, protože v minulosti se již ukázalo, že za politicky výbušnými událostmi stála ukrajinská strana.
„Už jsme tu jednou měli situaci, kdy paní Černochová a paní Nerudová vyhlašovaly třetí světovou a pak se ukázalo, že raketa byla ukrajinská. A Nord Stream? I ten podle nejnovějších zjištění odpálili Ukrajinci,“ uvedla s tím, že si cení opatrného přístupu Polska, které si na svolání národní bezpečnostní rady dává dva dny a premiér zdůrazňuje, že země není ve válce.
To premiér Polska Donald Tusk skutečně řekl. Zmínil ale také, že spojenecké konzultace nyní nabyly podoby formální žádosti o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. Polsko tím žádá společné konzultace členských zemí, jak s událostí naložit.
Článek 4 Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty) se v případě ohrožení používá jako první krok k tomu, aby se situace řešila společně mezi členy NATO. Např. Turecko ho několikrát vyvolalo kvůli situaci na svých hranicích se Sýrií.
Článek umožňuje kterémukoli členskému státu NATO svolat konzultace, pokud se cítí ohrožený nebo pokud má dojem, že je ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.
Neznamená to ještě vojenskou reakci, jako aktivace článku 5, ale spíše politickou konzultaci mezi všemi členy.
Na otázku, zda je dobrý nápad nyní připravovat referendum pro vystoupení z NATO Maláčová neodpověděla.
SPD a Stačilo! lavírují ve chvíli, kdy polští politici tvrdí, že jejich země je nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války.
Můžeme být rádi za NATO, říká Metnar z ANO
Naopak podle hnutí ANO se ukazuje, že být v NATO je správné rozhodnutí.
„Můžeme být rádi, že jsme v NATO. Počkejme si, s jakými závěry přijde polská strana,“ řekl novinářům bývalý ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. Podle něj je třeba být v současnosti zdrženlivý, situace je podle něj vážná.
Na otázku, zda tyto události mohou zasáhnout do debaty o navýšení peněz na obranu a zda to neukazuje, že nárok je oprávněný, uvedl, že si to nemyslí.„Otázek je celá řada. Otázka je kvalita bezpečnostních sil Polska a dalších unijních zemí. Nejdříve se to musí vyhodnotit,“ uvedl.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová pak Novinkám řekla, že její strana názor na objem peněz, který je potřeba vynaložit na obranu, nezměnila.
„Náš názor je konzistentní. Hlasovali jsme pro to, aby byly výdaje na obranu 2 procenta HDP jako mandatorní výdaj. Nezpochybňujeme případné další zvýšení těchto výdajů. Ale zpochybňujeme debatu o procentech. Důležitá je debata o tom, co ta armáda skutečně potřebuje. A to je potřeba vynaložit,“ uvedla Schillerová.
