Článek
Prezident Pavel připustil možnost vytvoření demilitarizované zóny podél linie dotyku. „Taková zóna by vyžadovala nejen technický, ale i fyzický dohled. Pravděpodobně by došlo k rozmístění mezinárodních sil,“ řekl.
Zásadní ale bude, jak dopadne konečné urovnání konfliktu. „Netroufám si předjímat, jak by měla vypadat dohoda o teritoriu. To je čistě záležitost Ukrajiny a Ruska. Neměli bychom radit, co si mají ponechat a co ne. To je mimo naše pravomoci,“ zdůraznil Pavel.
Česká armáda by v případě mírové mise mohla nabídnout rozsáhlé zkušenosti z působení v konfliktních zónách – ať už na Balkáně, v Iráku nebo v Afghánistánu. Tyto mise zahrnovaly nejen dohled nad příměřím, ale i výcvik místních jednotek, obnovu infrastruktury či ochranu etnicky rozdělených oblastí. Podobně by mohla vypadat i případná mise na Ukrajině.
obrněný vůz CV90
Ministryně obrany Jana Černochová zapojení české armády nevyloučila, zároveň však podtrhla, že čeští vojáci by v žádném případě nebyli nasazeni na frontové linii.
A totéž zdůraznil i náčelník generálního štábu Karel Řehka: „Zapojení do bojových operací nikdy nebylo a ani není ve hře.“
Podle něj Česká republika vyjádřila připravenost podílet se na podpoře Ukrajiny v rámci takzvané koalice ochotných.
„V současnosti probíhají politická jednání i vojenské plánování, na němž se Armáda ČR aktivně podílí,“ uvedl Řehka. Připomněl také, že o jakémkoli vyslání vojáků do zahraničí musí rozhodnout vláda a musí je schválit obě komory parlamentu.
Opozice je zdrženlivá. Podle stínového ministra obrany Lubomíra Metnara (nestraník za ANO) je klíčový souhlas obou stran konfliktu, tedy Ruska a Ukrajiny. „Bez něj je vše předčasné. I proto například Polsko či Itálie se zapojením svých sil aktuálně nepočítají,“ uvedl.
Ukrajinské deminérky čistí metr po metru nejzaminovanější zemi na světě
Zaminované území a ochrana vojáků
Vedle politického rozhodnutí bude důležitá i technická připravenost. Ukrajinské území je silně zaminované a plné nevybuchlé munice, což klade vysoké nároky na ochranu personálu. Starší techniku, jako jsou bojová vozidla BVP-1 a BVP-2, která armáda používala na Balkáně, už Česká republika téměř všechnu darovala Ukrajině. Budoucí mise by navíc vyžadovala modernější výbavu.
Hlavní tíhu případného nasazení by pravděpodobně nesla 7. mechanizovaná brigáda, která má nejvíce zkušeností z mezinárodních misí. I ona ale na moderní techniku stále čeká – švédská bojová vozidla CV90 by měla dorazit nejdříve příští rok.
Armáda má také Pandury, jež však potřebují modernizaci, vozidla Titus či lehká vozidla Iveco, ty ale neposkytují dostatečnou ochranu proti minám.
