Ministerstvo spravedlnosti zkoumá posudky z kauzy roky znásilňované dívky

„Už jsme tak učinili,“ uvedl zastupující ředitel tamního odboru soudních znalců a tlumočníků Radomír Čujan na dotaz Novinek, zda si ministerstvo posudky z případu vyžádalo a přezkoumá jejich kvalitu.

Doplnil, že se úřad bude zabývat, zda nedošlo k nějakému pochybení ze strany znalců, a pokud by se tak stalo, může ministerstvo věc řešit pro možný přestupek.

Znalecké posudky hrály v případu zásadní roli, co se týče následků, které dívka tříletým znásilňováním svým otčímem utrpěla.

Podle posudků totiž nešlo o těžkou újmu na zdraví, kde by obžalovanému hrozil výrazně vyšší trest pět až dvanáct let vězení, a brněnský krajský soud by podmínku v takovém případě uložit nemohl.

Když odvolací senát vedený soudcem Miroslavem Novákem změnil dřevorubci původní tříleté vězení na tříletou podmínku, odkázal se mimo jiné právě na znalecký posudek se slovy, že „jednání nemělo na nezletilou naštěstí zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí“.

Znalec z oboru klinické psychologie Michal Pernička, který se na zkoumání dívky podílel, ale Novinkám minulý týden řekl, že to není citace z jeho posudku.

Zmocněnec dívky, advokát Marcel Jurčaga, podle webu Seznam zprávy mínil, že ze strany soudu mohlo dojít ke špatné interpretaci závěru znalců. Otčím totiž u prvoinstančního vyškovského soudu prohlásil vinu, dokazování se tím zúžilo a znalci nebyli vyslechnuti.

Ministerský odbor soudních znalců se proto bude podle Čujana zabývat i tím, jak a zda jednoznačně byly soudem položeny znalcům dotazy, aby na ně mohli stejně jednoznačně odpovědět.

Především se to týká otázky zmíněné újmy na zdraví a následků, které si nyní dvacetiletá dívka odnesla.

Ona sama pro Novinky popsala, že se dlouhodobě potýká s psychickými problémy a má strach z otčímovy msty. V současnosti je hospitalizována na psychiatrii po pokusu o sebevraždu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) poté, co případ vyvolal obrovskou vlnu pohoršení a nevole, sdělil, že chce přezkoumat, zda nebyl rozsudkem porušen zákon.

Jestliže jeho úřad zjistí, že ano, má šéf resortu právo podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v neprospěch odsouzeného.

„Pokud tam bude opravdu porušení zákona a budeme mít za to, že ten trest je excesivně nízký, tak lze předpokládat, že budeme navrhovat podání stížnosti. Nelze to ale předvídat, když ještě nemáme písemné vyhotovení rozsudku brněnského soudu,“ řekla v úterý Novinkám ředitelka ministerského odboru dohledu a kárné agendy Kateřina Skalková.

Její tým prý bude posuzovat i možné pochybení a případné kárné provinění brněnského soudu.

Doplnila, že úřad začal kauzu sledovat od samého počátku v rámci své dohledové činnosti. „Nějakým způsobem to indikovalo samozřejmě neobvyklý případ,“ připustila Skalková.

Zároveň však upozornila, že případná ministrova stížnost nebude mít dopad na samotný pravomocný verdikt.

Pokud by jí Nejvyšší soud vyhověl, vynese pouze tzv. akademický výrok, že byl porušen zákon, například uložením nízkého trestu. Verdikt ale změnit nesmí. Má to však podle ní význam do budoucna na další rozhodování soudů.

Zvrátit verdikt brněnského soud však Nejvyšší soud ještě může na základě případného dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, jehož úřad už si rozsudek rovněž vyžádal. Lze předpokládat, že se bude snažit tento mimořádný opravný prostředek využít.