Hlavní obsah

Miliardy létaly na všechny strany. NKÚ popsal rozhazování státu za covidu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Miliardy ze státního rozpočtu v rámci programu Antivirus, který měl kompenzovat dopady epidemie covidu, čerpaly i firmy, kterým ve stejné době rostl zisk a nabíraly zaměstnance. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval, jak ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR (ÚP ČR) v letech 2020 a 2021 nakládaly s penězi.

Foto: Petr Horník, Právo

Vlevo někdejší vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO)

Článek

„NKÚ došel k závěru, že část peněžních prostředků státního rozpočtu a EU určených na podporu zaměstnanosti byla vynaložena neúčelně,“ uvedli v pondělí kontroloři s tím, že v rámci programu Antivirus získalo podporu 71 000 firem s 1,2 miliony zaměstnanci.

Podle kontroly však 9,8 miliardy korun čerpaly i firmy, jejichž odvětví se epidemie nedotkla a nedošlo u nich k poklesu produkce. NKÚ výslovně zmínil společnosti zabývající se informačními technologiemi, jimž oproti roku 2019 narostla produkce téměř o pětinu a počet zaměstnanců o 98,5 procenta.

Podpora řetězce, který expandoval

„Podporu z programu Antivirus ve výši 48,1 milionu korun dostal i obchodní řetězec zaměřený na prodej potravin, který v době pandemie covidu-19 hospodářsky expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance. Jeho čistý obrat se v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšil o 10,5 miliardy korun a zisk o 336,4 milionu korun,“ konstatoval NKÚ a dodal, že počet zaměstnanců řetězce narostl o více než 11 procent.

Chaos a drahé zmatky. NKÚ tvrdě zkritizoval stát za nepřipravenost na epidemii

Domácí

Problémem byl i jeden z režimů programu Antivirus, v jehož rámci MPSV nedodrželo zásadu, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Stát namísto toho vyplácel zaměstnavatelům 100procentní náhrady a vyplatil jim 21,1 miliardy korun.

„Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem státem poskytnutých příspěvků na 16,7 miliardy korun,“ upozornil NKÚ

Při kontrole u 31 zaměstnavatelů a jejich 47 871 zaměstnanců se podle NKÚ ukázalo, že sedm procent z nich následně skončilo na úřadech práce. Přes 58 milionů tak bylo vynaloženo neúčelně, neboť nedošlo k zachování jejich pracovních pozic.

Stát už poslal firmám a lidem přes 100 miliard

Ekonomika

Zároveň deset z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 miliardy korun na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 tyto firmy vyplácely podíly na zisku, což bylo od července 2021 zapovězeno.

Neúčelnost čerpání dotací byla odhalena též v rámci operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. „Z prostředků určených na podporu sdílených pracovních míst v projektu FLEXI pomohl Úřad práce ČR pouze 252 z původně plánovaných 3 000 účastníků projektu,“ zjistil NKÚ a konstatoval i další neúčelnosti.

Naopak u vyplácení krizového ošetřovného neshledal NKÚ nedostatky. Poukázal pouze na vysokou administrativní zátěž.

NKÚ: Česko to s dotacemi neumí, jejich přerozdělování spolykalo desítky miliard

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám