Malí národovci mají malé šance, míní experti

Národněkonzervativní hlasy budou podle nich dále vysávat hnutí ANO Andreje Babiše a SPD, které už oznámilo spojení s mimoparlamentní Trikolorou.

O hlasy nespokojených voličů i nadále usiluje hnutí Přísaha Roberta Šlachty. To ve volbách nepřekročilo pětiprocentní hranici o pár desetin procenta, se čtvrtmilionem voličů dostalo 4,68 procenta. Dodnes jej chtějí volit zhruba dvě procenta voličů.

O slovo se ale hlásí také nové hnutí PRO Jindřicha Rajchla. Svolavatel protivládních demonstrací, kterých se účastnily desítky tisíc lidí, obráží republiku a jeho besedy s občany navštěvují stovky potenciálních voličů. Rajchlovo hnutí dostalo v loňských obecních volbách 150 153 hlasů a má 19 z celkových více než 60 tisíc zastupitelů.

V žebříčku volebních preferencí se PRO poprvé objevilo v dubnu, kdy by je podle šetření Kantar CZ volila tři procenta lidí. V aktuálním průzkumu Medianu má už ale jen 1,5 procenta preferencí, minulý měsíc se v něm dokonce vůbec neobjevilo.

„Jindřich Rajchl spojuje svou aktivitu s konkrétními událostmi, které souvisí s jeho programovým zaměřením. Kritizuje konkrétní kroky vlády a je schopen vybudit zájem voličů. Preference mu krátkodobě vyskočily po demonstraci na Václavském náměstí,“ řekl Právu analytik Kantar CZ Pavel Ranocha.

Ten pochybuje, že by Rajchl, který už oznámil záměr kandidovat do Evropského parlamentu, mohl v eurovolbách příští rok uspět.

„Těchto voleb se účastní specifická část elektorátu a lépe si v nich vedou vládní strany. Mají voliče, kteří se zajímají o evropská témata. Ale i ve sněmovních volbách to bude mít PRO těžké, protože se v podstatě zastavilo na dvou procentech,“ uvedl Ranocha.

Bývalý detektiv Šlachta není tolik vidět jako Rajchl, ale i v posledních průzkumech se drží na dvou procentech preferencí. „Šlachta si je dobře vědom, že vyvíjet aktivitu v tuto chvíli nedává smysl. Ví, že kampaň je třeba načasovat a vyhazovat peníze dva roky před volbami je iracionální,“ řekl Právu Ranocha.

Spojení SPD a Trikolory považuje za racionální krok. „Ty strany bojují o stejného voliče a vědí, že těchto hlasů není nekonečné množství. Poučily se z minulých voleb, že tříštit hlasy je zbytečné,“ řekl.

Analytik STEM/MARK Jan Burianec Právu řekl, že hlavní dělicí čára se už druhé volební období vede mezi tzv. liberálnědemokratickým táborem, ke kterému patří vládní strany, a tím opozičním, který je konzervativní a národovecký.

„K tomu prvnímu táboru patří z malých stran například zelení. Voliči těchto stran jsou většinou vzdělaní a pragmatičtější. Bojí se propadlého hlasu, proto se nakonec přikloní k větší straně. Proto se zelení v minulých volbách nedostali ani na jedno procento,“ podotkl Burianec.

„Naopak na druhém pólu je to zajímavější, protože tam voliči dokáží volit srdcem. Tam je šance o něco větší. U Rajchla záleží na tom, jak bude schopný získat voliče SPD, které je stále vedoucím subjektem. Na jejich voliče ale útočí i Babiš,“ řekl Burianec.

Myslí si, že hnutí PRO v eurovolbách neuspěje. „Nechtějí vystoupit z EU, proto nebudou pro část radikálního elektorátu zajímaví. Jejich hlasy pohltí ANO. V parlamentních volbách ale mohou z koláče voličů SPD ukousnout,“ odhadl Burianec. „Voličů, na které tyto strany cílí, je maximálně patnáct až dvacet procent,“ dodal.

Soc. dem., která by se podle některých průzkumů mohla do Sněmovny vrátit, by podle něj chtěla patřit do liberálně-demokratického tábora, její voliči jsou ale spíš na druhém břehu. „Volí je starší lidé s nižším vzděláním, hůř situovaní,“ řekl.

I podle politologa Lubomíra Kopečka záleží úspěch hnutí PRO na tom, kolik voličů dokážou sebrat SPD. A to i přesto, že Okamura tvrdí, že PRO, které chce zůstat v EU, jeho euroskeptické voliče přebrat nemůže. „PRO je na tom z hlediska viditelnosti lépe než Přísaha. Šlachta byl před minulými volbami politicky neokoukaná postava, dnes je to jiné,“ řekl Právu Kopeček.

„Nemyslím si, že před dalšími volbami vyroste nová euroskeptická strana. Ten prostor je hodně soutěživý a SPD je dlouhodobě etablovaná. Navíc se nezdá, že by přicházela velká krize, na níž by mohla nová strana vyrůst,“ řekl. I podle něj dává spojení SPD a Trikolory smysl.

„Trikolora má podporu kolem jednoho dvou procent. Určitý bonus pro SPD to je, kdežto Trikolora nemá dlouhodobě šanci na samostatnou existenci,“ míní politolog.

V minulosti měli zastoupení v europarlamentu i Svobodní. Pravicová euroskeptická strana, která už neusiluje o czexit, chce voliče lákat na neúspěšného prezidentského kandidáta Karla Diviše. Experti jsou ale skeptičtí. „Svobodní mají stále nejblíž k ODS, mají daleko větší překryv s voliči ODS a TOP 09 než s voliči národoveckých stran,“ řekl Právu Burianec.

„Svobodní mají nejlepší léta za sebou. Doba, kdy byli vidět, je pryč. Karel Diviš byl hodně ofenzivní v debatách před prezidentskou volbou, ale jeho výsledek byl nicotný,“ odepisuje stranu Kopeček.