Lipavský se vzepřel Stanjurovi. První ministerstvo odmítá škrty

Řízení skončilo v pondělí o půlnoci po krátké době pěti dnů, což zkritizovala opozice i zástupci některých zájmových skupin.

Úsporný balíček vedle změn v daních počítá se škrty napříč státní správou. Měla by zkrátit výdaje na provoz o pět procent a snížit objem peněz na platy zaměstnanců o dvě procenta.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) to ale nejde provést obecně všude, a rozhodně ne v jeho resortu. „Navrhované úpravy ve své kombinaci sníží již dnes nedostatečný objem finančních prostředků na platy zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci na ministerstvu zahraničních věcí,“ poznamenal Lipavský v připomínkách.

Jak bude koalice Lipavského odpor řešit, nechtěla v pondělí žádná ze stran komentovat. „V případě balíčku jde o návrh, o kterém se v tuto chvíli teprve jedná,“ sdělil Právu Lipavský.

„O připomínce ministerstva zahraničí víme, vypořádáme ji a poté se vyjádříme,“ reagoval pak podobně stroze mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Resort zahraničí na svých stránkách dodává, že by škrty vedly „k zásadnímu omezení chodu úřadu a mělo by to negativní dopad na schopnost plnit stanovené cíle“.

Zároveň by to postihlo zastupitelské úřady, jejich funkčnost a rozsah služeb včetně diplomatické aktivity. Podle ministerstva by bylo těžké udržet stávající síť českých ambasád a konzulátů po světě. Čtyři pětiny užších provozních výdajů ministerstva mají charakter fixních nákladů za nájmy či energie, upozornil resort.

Snížení peněz na platy podle Černínského paláce povede k nízké atraktivitě jeho pracovních nabídek, ke zvýšené fluktuaci lidí, zvýšeným nákladům na přijímání, školení nových zaměstnanců a vyšší administrativě.

Finance nicméně považují snížení objemu peněz na platy ve veřejné správě za důležité, neboť na ně jde z rozpočtu zhruba 250 miliard korun ročně.

„Případné věcné změny by eventuálně proběhly až při projednávání ve Sněmovně, jestliže na nich opět bude dojednána shoda koaličních stran,“ připustil mluvčí Běhal. Poslanci by měli návrh v prvním čtení probrat ještě před prázdninami.

Snížení provozních výdajů na každém ministerstvu o pět procent by mělo za dva roky ušetřit státnímu rozpočtu 11,2 miliardy korun. Díky redukci objemu peněz na platy o dvě procenta si má státní kasa od příštího roku polepšit o 9,7 miliardy.

Snížení objemu peněz na platy se má týkat státních zaměstnanců a bezpečnostních sborů vyjma pedagogických pracovníků. Vláda se netají tím, že méně peněz na platy může vést v některých resortech i k propouštění.

Jiná ministerstva se na rozdíl od zahraničních věcí na redukci už připravují. S rušením vybraných agend počítá resort práce a sociálních věcí, který sází na digitalizaci.

„Dokážu zaplatit za dobrou práci a dokážeme to zvládnout s menším počtem pracovníků,“ sdělil Právu ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), přestože zejména sociální správa letos nestíhá v zákonných lhůtách vyřizovat dávky a žádosti o důchody.

„Chceme například zásadně omezit dočasně neobsazená místa,“ dodal pro Právo mluvčí ministerstva Jakub Augusta. „V tuto chvíli nepočítáme s tím, že by mělo dojít k hromadnému propouštění zaměstnanců,“ ujišťoval. V provozní oblasti resort podle něj například hledá možnosti přesunu zaměstnanců z budov v komerčních nájmech do prostor v majetku státu.

Škrtat zbytečné agendy chce i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pomoci má opět větší digitalizace, například u povolovacích procesů. „S těmi, kteří neodvádějí kvalitní práci, se rozloučíme,“ prohlásil Kupka. „I z hlediska neobsazených pozic budeme postupovat velmi ostře,“ doplnil.

S úsporami musí přijít i ostatní resorty, zatím ale nechtějí být příliš konkrétní. „Ministerstvo školství provedení úspor v provozních výdajích i v oblasti personálního zabezpečení analyzuje. Je samozřejmě připraveno závazkům vlády dostát,“ sdělila Právu mluvčí resortu Aneta Lednová.