Článek
Jak se díváte na rozhodnutí NSS?
Po pravdě řečeno, nejsem si jistý. Soudní moc má určitý podíl na tom, jak bylo právní prostředí formováno, resp. vykládáno po dobu posledních 14 měsíců. Celé loňské jaro jsme byli v nouzovém stavu, ale opatření byla prováděna podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Vláda i ministerstvo zdravotnictví zřejmě žily v přesvědčení, že to, co soudy akceptovaly loni, budou akceptovat i letos na jaře po zrušení nouzového stavu a při pandemickém zákonu.
Teď NSS říká, že ani loni to nebylo správné, protože když jste postupovali podle daného zákona, tak jste měli doložit, že ve škole jsou nakažení žáci, zatímco vy jste tvrdili, že ve společnosti jsou nakažení lidé, tudíž všichni jsou potenciální nakažení, a proto všichni mohou podléhat nějaké regulaci. A to my nepovažujeme za správné, dodává.
Akorát je to po 14 měsících a vztahují to do celé minulosti. Nechci vládu hájit, protože udělala spoustu koncepčních i konkrétních chyb, ale rozhodně se mi nezdá, že soudy se na tom nepodílely, a teď jsou blaničtí rytíři, kteří nám teď osvětlí, jako to všechno mělo být.
Všechny plošné vládní zákazy byly nezákonné. I zavření škol
Jak chápat argumentaci NSS, že nelze zavírat plošně školy preventivně, jako by všichni žáci byli předem pokládáni za podezřelé z nákazy? Nejsou snad při vysoké náloži v populaci všichni ohroženi infekcí? Jde ze strany NSS o právní purismus, anebo osobní názory soudců na pandemii?
Netroufl bych si tvrdit, že si všichni myslí, že pandemie neexistuje nebo že si všichni myslí, že existuje, ale že státní regulace není přijatelná. Spíš se to blíží tomu, co označujete za právní purismus, proti čemuž bych v zásadě nic moc neměl, pokud ty bylo ovšem vyjeveno v dubnu, květnu nebo nejlépe v červnu loňského roku. Pak by ministerstvo vědělo, že bez nouzového stavu musí mít pandemický zákon, který má vypadat jinak než teď. Byť shoda v parlamentu by se hledala těžko.
Co teď? Lze regulovat jen jedince s příznaky a pozitivním testem, anebo přepsat pandemický zákon?
Je třeba prozkoumat všechna přibývající rozhodnutí NSS. Problém je ale i v jednoinstančnosti. Zrychlené řízení před NSS máme až od zavedení pandemického zákona. Do té doby rozhodovaly městské soudy s možností kasační stížnosti k NSS. I tak by bylo radno podívat se na to, co z judikatury přesně plyne. Pandemický zákon má omezenou účinnost do února příštího roku, a proto se musí zapracovat na zákoně o ochraně veřejného zdraví. Ale také v krizovém zákoně, jenž platí při nouzovém stavu, by se měla objevit nová ustanovení, která umožní zvládat pandemii.
Tam je totiž zejména mustr ke zvládaní živelních katastrof, zatímco ustanovení umožňující efektivně zvládat pandemii tam chybí. Opět ale bude potíž hledat shodu v parlamentu, protože to vyžaduje omezení práv a svobod a důvěra ve stát tu není taková jako v Německu či Francii. Při změně zákona o ochraně veřejného zdraví zase narazíte na kritiku, že razantní opatření se mají dělat v nouzovém stavu. Obdobný je totiž už osud pandemického zákona.
Mezi studenty zkoušejí nové testování
Jsou nyní napadnutelná i další plošná opatření, třeba nošení roušek, testování?
Museli bychom zkoumat, o co se jednotlivé opatření opírá. Pamatuju-li si to dobře, do pandemického zákona bylo vepsáno to zvláštní ustanovení, že lze nařídit ochranu dýchacích cest.
Testování pak najdete v pandemickém zákoně v případě zaměstnanců, ale už ne v případě dětí. Tam se to opíralo snad o zákon o ochraně veřejného zdraví.
To, jak se mezi těmi zákony různě přepíná a současně se v zákonech vidí různé věci podle toho, čí to jsou oči, tak se může stát, že další opatření může být zrušeno, protože mu chybí právní základ. Anebo se najde, ale chybí zdůvodnění, jak to souvisí se zvládáním pandemie. A pak je třetí možnost, že se bude zpochybňovat, zda dané opatření je nezbytné a stále nutné.