Článek
„Zákon bude umožňovat odčerpání, zjednodušeně zabavení peněz například z korupce, které pochází ze zahraničí a plynou na účty v České republice. Peníze se na těchto takzvaných průtokových účtech jen chvilku ohřejí a putují zase dál, tím se legalizují,“ vysvětlil Tejc.
Dodal, že takto se legalizují i peníze z drogové činnosti nebo daňových podvodů.
„Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu v letech 2020 a 2021 přes Česko prošlo až sto miliard korun, to je opravdu významná částka,“ řekl Novinkám Lukáš Kraus, právník a koordinátor iniciativy Odolné Česko, která se snaží posilovat bezpečnost země.
Průtokové účty využívají i Rusové, kteří jsou na sankčním seznamu. Kraus připomněl případ Michaila Gucerijeva, jehož jméno právě na tomto seznamu figuruje. „Jeho rafinerie poslala nově vzniklé české firmě tři čtvrtě miliardy korun. Velká část této sumy pak měla plynout na účty společností z Britských Panenských ostrovů a podle vyšetřovatelů šlo o sofistikované praní špinavých peněz,“ popsal odborník.
Úřady sice mohou tyto peníze zajistit, když je však vyšetřovatelé nedokáží spojit s konkrétním trestným činem, musí je zase uvolnit. V případě Ruska to komplikují tamní úřady, které nespolupracují.
Zákon, který by takové situace řešil, u nás chybí. „Stále platí, že Česko je prostě atraktivní destinací pro praní peněz,“ sdělil Kraus. Předchozí Fialova vláda uložila někdejšímu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ex ODS), aby zákon předložil do konce roku 2024.
„V říjnu zašlu do připomínkového řízení návrh zákona o takzvaných průtokových účtech,“ tvrdil tehdy Blažek. K tomu však nedošlo, loni v říjnu proběhly sněmovní volby a záměr spadl pod stůl. Zákon má přitom provádět směrnici, která byla přijata na evropské úrovni.
Zabavování majetku i bez spojení s trestným činem
Téma znovu zvedla nová vláda ANO, SPD a Motoristů. „Na vládě jsme schválili návrh ministra spravedlnosti Tejce, zákon o odčerpání podezřelého majetku a zabránění jeho dalšímu protiprávnímu použití,“ oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku února.
Tejc pak popsal, jak by měl zákon fungovat. I když se majetek nespojí s konkrétním trestným činem, bude moci být odčerpán. Pokud se bude jednat o zločineckou skupinu nebo hodnotu alespoň milionu korun, bude moci soud rozhodnout ve veřejném slyšení o odčerpání majetku, tedy propadnutí státu. Majitel prostředků samozřejmě bude moci doložit, že je nabyl legálně, v takovém případě mu zůstanou.
Jde o důležitou právní změnu, která vzbuzuje silné reakce. Například ministerstvo financí se k novému zákonu postavilo poměrně kriticky. „Máme pochybnosti o souladu tohoto materiálu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod, neboť zásadním způsobem narušuje ochranu práva na vlastnictví majetku,“ uvedlo v připomínkách.
Tejc Novinkám sdělil, že na kritiku jeho resort zareagoval a návrh upravil, kromě jiného rozšířil doprovodnou zprávu, ve které popisuje soulad zákona s Ústavou.
„Výsledná verze návrhu byla vládě předložena bez rozporu a v tuto chvíli neexistují žádné pochybnosti o její protiústavnosti,“ řekl ministr spravedlnosti.
Nelze podle něj předjímat, zda zákon Sněmovnou projde, resort však podle něj učinil maximum pro to, aby byl „široce akceptován“.
