Hlavní obsah

Komunistům navzdory. Sněmovna schválila dohodu s Ukrajinou

Právo, Novinky, zpe, ada, nig
Praha
Aktualizováno

Ačkoli obstrukce nejsou v parlamentu ničím výjimečným, tentokrát se pro ně rozhodli proti všem zvyklostem komunisté. Důvodem ke zdržovací taktice se ve čtvrtek stala asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou, se kterou KSČM nesouhlasí. A to proto, že prý Ukrajina nesplňuje základní předpoklady pro přidružení k evropské osmadvacítce. Poslanci ale nakonec dohodu krátce před čtvrteční půlnocí schválili.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Šéf klubu poslanců KSČM Pavel Kováčik na jednání Sněmovny

Článek

Ani po šesti hodinách debaty a opakovaných žádostech o pauzy a odložení komunistům jejich taktika nevyšla. Sněmovna vyslovila se smlouvou souhlas 107 hlasy koalice a pravicové opozice spolu s poslanci Úsvitu. Proti bylo 29 poslanců KSČM.

Jednání si přišel vyslechnout i velvyslanec Ukrajiny Borys Zajčuk. Hned na začátku se dočkal kritiky na adresu ukrajinských politiků.

Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik také zpochybnil ujišťování ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) o tom, že situace na Ukrajině se pomalu zklidňuje.

„Současná kyjevská reprezentace neskýtá příliš naději na to, že ta nadějná slova o reformách budou naplněna,“ prohlásil Kováčik.

Dodržování příměří od začátku září je podle něj sice šancí, jak se pokusit ukončit napjatou situaci na východě země, Kyjev ale podle něj stále nedělá dost.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je na Ukrajině omezována demokracie, protože komunistická strana zde byla vyřazena z politického boje, a naopak, tamní ministerstvo spravedlnosti zaregistrovalo nacionalistické sdružení UNA - UNSO jako politickou stranu.

Ostuda v Evropě

K urychlené ratifikaci vyzval poslance šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.

„Už budíme ostudu po celé Evropě, poněvadž nejsme schopni tuto dohodu konečně odhlasovat, což je pro Ukrajinu nesmírně důležité,“ prohlásil v narážce na fakt, že smlouva leží ve Sněmovně od počátku září loňského roku.

Podle něho sice hospodářská situace na Ukrajině není dobrá a jsou tam i různé neduhy, „nicméně provádět reformy a povznést hospodářství v zemi, která se nacházela po dlouhou dobu ve válce, je velice obtížné, a samozřejmě to také vyčerpalo prostředky této země“.

K zákazu komunistické strany na Ukrajině podotkl, že sice je proti zákazům, ale připomněl, co všechno právě komunistická strana na Ukrajině v minulosti způsobila - milióny popravených občanů či hladomor.

Do komunistů se pustil i šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a vyzval je, ať řeknou své důvody na rovinu: „My nechceme tu smlouvu proto, protože je Putin náš kamarád.“

Na to mu Kováčik odvětil, že na rozdíl od jiných stran se KSČM nechodí radit na různé ambasády. „Jsme hrdí na to, že nejsme ničí agenti - ani Putina, ani kohokoli jiného. Že se o své politice nemusíme chodit radit na žádné velvyslanectví, že nám žádný velvyslanec nekecá s odpuštěním do toho, co máme a co nemáme nebo co můžeme a co nemůžeme udělat,“ rozčílil se šéf klubu KSČM.

Následovala hádka o „komoušství“, vymývání mozků, neznalosti dějin i osobě nacionalisty Stepana Bandery.

Nejde teď o členství

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) předtím v debatě uvedl, že „schválením asociační dohody bychom dali najevo, že máme zájem na tom, aby se na Ukrajině rodilo řešení, které bude znamenat stabilizaci a konsolidaci situace“.

Jak připomněl, „dohoda neznamená žádný předstupeň členství Ukrajiny v EU, ani o členství Ukrajiny v Evropské unii nepojednává“.

Smlouva podle něho řeší reformy. Ukrajina by se měla prioritně soustředit na změny ústavy, reformy soudnictví či volebního systému, boj proti korupci, reformy veřejné správy nebo energetiky a například deregulaci. To vše bude podle šéfa české diplomacie, vejde-li dohoda v platnost, každoročně vyhodnocováno.

Podle ministra je naděje, že se situace na východě Ukrajiny stabilizuje. Již 14 dní je dodržováno příměří a jak dodal, má zprávy o tom, že je zájem ho držet i dál.

Priorita vládní koalice

Schválení této asociační dohody patřilo k prioritám vládní koalice, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tvrdí, že má zajistit stabilizaci Ukrajiny.

Smlouvu o přidružení Ukrajiny k EU musí ratifikovat všechny státy osmadvacítky. Senát dokument schválil už koncem loňského roku. Po souhlasu českého parlamentu ještě chybí ano Belgie, Řecka a Kypru.

Reklama

Výběr článků

Načítám