Hlavní obsah

Kolář: Trump se pokládá za vládce světa a chce vazalské režimy

Je v zájmu Evropy pomoci USA s kontrolou Hormuzského průlivu, říká ve druhé části rozhovoru pro Novinky poradce prezidenta Petra Pavla, lobbista a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Bez kontroly průlivu hrozí růst cen fosilních paliv, který by měl vliv i na politickou situaci v Unii. Se způsobem, jakým americký prezident Donald Trump konflikt v Íránu zahájil a jakým si řekl o pomoc spojenců, však nesouhlasí.

Foto: Michal Šula, Novinky

Petr Kolář, diplomat a poradce prezidenta při rozhovoru pro Novinky.cz

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Trump podle Koláře usiluje o vazalské režimy a pokládá se za novodobého vladaře světa.
  • Írán není Venezuela a jeho revoluční gardy mohou operovat nezávisle na centru, což komplikuje možnost rychlého ukončení konfliktu.
  • Spojenci z NATO odmítají Trumpovu žádost o pomoc v Hormuzském průlivu, protože USA konflikt zahájily bez předchozího projednání a NATO nemůže fungovat na principu „jeden začne, ostatní pomohou“.
Článek

Ve světě se rozhořel další konflikt, a to v Íránu. Jak dlouho podle vás může trvat?

Kdybych to věděl, tak aspiruji na Nobelovu cenu míru a vyfouknu ji Donaldu Trumpovi. Horká fáze nemusí být dlouhá, ale může se přenést do širšího regionu a bohužel se může v guerillové formě přenést i do Spojených států a do Evropy. Už teď platí nebývalá bezpečnostní opatření.

Íránský režim ajatolláhů řekl, že se bude mstít. Takže i když USA a Izrael vybombardují a zničí jejich vojenský arzenál, tak válka nemusí skončit, ale může mít jinou formu. Na to se musí Severoatlantická aliance, která se zatím do konfliktu nechce nechat zatáhnout, připravit.

Konflikt se týká Ruska, potažmo i Ukrajiny, ale týká se i Číny, která má značnou část dodávek ropy z Íránu. Chtělo by to tedy zapojit znalce regionů, analytiky a odborníky. Obávám se, že to nebyli ti, kteří konflikt připravovali.

Proč si to myslíte?

Vypadá to, že zapomněli, že Írán není Venezuela. Revoluční gardy, jak byly konstruovány, jsou rozmístěné po celé zemi a mají svá nezávislá velení, která mohou operovat nezávisle na centru. Takže i když odstraníte centrální lídry, tak neparalyzujete celý systém.

Ve Washingtonu už rezignoval šéf Národního protiteroristického střediska Joseph Kent, který válku označil za neopodstatněnou. Írán podle něj pro USA nepředstavoval nebezpečí. Co si o tom myslíte?

Jeho rezignační dopis byl hodně vypovídající. I deník The Guardian informoval, že když se britský národní bezpečnostní poradce Jonathan Powell účastnil jednání v Ženevě, byl překvapený, s jakým velkorysým návrhem Íránci přišli, a očekával, že bude základem pro další jednání. A místo toho přišel za dva dny útok.

Zaujímám k tomu podobnou pozici jako německý kancléř Merz, který zpočátku útok podpořil, protože režim ajatolláhů je součástí „osy zla“ (Rusko, Írán, Hamás a Severní Korea) a říznutí do něj smysl dávalo, zvlášť když měl obdržet dodávku čínských supersonických balistických střel na potápění válečných lodí. Jenže jak se ukazuje víc a víc informací, tak to vypadá, že rozhodnutí zaútočit nebylo učiněno na základě strategického plánu, ale na základě „intuice“ nebo tlaku Izraele. Vypadá to, že USA výrazně podcenily situaci a nedomyslely souvislosti.

Trump žádá spojence z NATO, aby mu pomohli se zabezpečením Hormuzského průlivu, jímž se přepravuje asi pětina světové ropy. Z Evropy zazněl nesouhlas. Měla by USA pomoci?

Bohužel musím říct, že prezident Trump asi neví, jak funguje NATO. To nemůže fungovat tak, že někdo něco začne a ostatní mu pomohou. Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán a vzápětí prezident Trump říká: teď pojďte a pomozte mi. To není jednoduché. Nemůžete aktivovat článek pět Washingtonské dohody, „Jeden za všechny a všichni za jednoho“, když nedošlo k napadení.

Navíc tu máme článek jedna Washingtonské dohody, a ten říká, že se má konfliktům předcházet jednáním.

Takže na základě čeho by měly jít evropské země na pomoc? Je samozřejmě i v našem zájmu, aby byl Hormuzský průliv bezpečný a mohla tam putovat fosilní paliva, ale nikomu se nechce jít do války proto, že to „dostane rozkazem“, aniž by se to předtím projednalo.

Jaký má podle vás Trump v Íránu cíl? I experti tápou, jakou strategii USA sledují…

Je očividné, že mu nešlo o změnu režimu v Íránu, o demokratizaci země. Obávám se, že to je takový ten neomerkantilismus v nejbrutálnějším pojetí. Trump sám sebe zřejmě pokládá za novodobého vladaře světa a očekává, že v něm bude mít vazalské režimy.

Lokálních konfliktů, které mají v určité fázi tendenci se slít v jeden veliký konflikt, je už hodně

To je případ Venezuely, kde po únosu prezidenta Madura mohl říct: dobře, je tu legitimně zvolený prezident González, nebo pojďme vyhlásit svobodné volby. Místo toho převzal od Maríe Coriny Machadové její Nobelovu cenu. Co si o tom můžeme myslet.

Zůstala tam viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která propustila politické vězně, ale pak sklapla podpatky. A bude fungovat, jak Trump potřebuje.

Bojím se, že něco podobného se chystá i na Kubě. Ani tam podle mých zdrojů Trump nesleduje změnu režimu nebo svobodné volby, ale rád by z kubánského režimu vytvořil režim vazalský. Což neznamená, že bude demokratický.

Pro Trumpa není hodnotou demokracie, ale role Ameriky jako země, která pod jeho vedením bude určovat běh světa a dějin a všichni budou poslouchat.

Jak by se k tomu měla postavit Evropa?

Útokem na Írán sice Trump mimo jiné narušil a výhledově oslabil „osu zla“, ale zároveň to zvýšilo na světových trzích ceny ropy a plynu, což jednoznačně vyhovuje Rusku. Zároveň částečně uvolnil embargo na ruskou ropu, což je také dobrá zpráva pro Putina.

Je v našem zájmu hledat cestu, jak učinit Hormuzský průliv opět průchodným. Protože ve chvíli, kdy cena paliv prudce poroste, tak to bude mít dopad na politiku ve všech zemích, které jsou ekonomicky na dovozech ropy závislé.

Výběr článků

Načítám