PŘEHLEDNĚ: Kauzy Filipa Turka. Od 250 km/h na D5 až po šibenici pro diplomata

Filip Turek se prezentuje jako úspěšný formulový závodník, avšak investigativní analýzy webu mahdalova-skop.cz ukázaly, že jeho sportovní úspěchy byly značně nadsazené. Filip Turek svou formulovou kariéru (2015–2017) stavěl hlavně na málo obsazených závodech a startoval v úplně nejnižší podkategorii Formula 4 Trophy.

Z 27 startů nasbíral 12 „vítězství“, z toho čtyřikrát jel v závodě sám, šestkrát měl jen jednoho protivníka a jen dvakrát porazil víc než jednoho soupeře. Nicméně v tomto případě soutěžil s patnáctiletým juniorem a praktickým lékařem dr. Braunem, co se závodů účastnil jen jako hobby jezdec.

Titul „ESET F4 Trophy Central Europe 2017“ získal hlavně docházkou: v jeho podkategorii byli celkem hodnoceni čtyři jezdci, přičemž on jako jediný odjel celý seriál. Turkovi obhájci, jako například podnikatel a podporovatel Motoristů Richard Chlad, tvrdí, že Turek byl talentovaný jezdec a závody s malou konkurencí mají i tak svou hodnotu.

Apolena Rychlíková na platformě Page Not Found zveřejnila e-maily, které měl v roce 2012 Turek psát své bývalé partnerce – v nich se přiznává, že ji bil a ponižoval ze žárlivosti.

Adresa, z níž maily odcházely, podle webu skutečně patřila Turkovi. Turek se k zjištěním nevyjádřil, dříve však fyzické násilí popřel a označil obvinění za pokus o jeho mediální likvidaci před volbami.

Předseda Motoristů Petr Macinka prohlásil, že kauza je politicky účelová, a oznámil, že hnutí podá trestní oznámení kvůli poškození pověsti i křivému obvinění. Žena, která tvrzení vznesla, podala na Turka trestní oznámení, avšak údajné činy jsou po dvaceti letech už pravděpodobně promlčené.

Deník N zveřejnil archivované a nyní již smazané příspěvky Filipa Turka na sociálních sítích. Obsahují rasistické a homofobní výroky, relativizování nacistických zločinů nebo časté narážky a až adorování Hitlera a Mussoliniho. Nejproblematičtější je zlehčování žhářského útoku ve Vítkově či označení vražd muslimů na Novém Zélandu za „úklid“.

Turek autorství popřel, označil kauzu za manipulaci a „odpornou dehonestaci“ a tvrdí, že výroky mohl napsat někdo jiný. Po zveřejnění archivovaných výroků Filipa Turka se novinářka Zdislava Pokorná stala terčem urážek a výhrůžek od příznivců Motoristů.

Policie se těmito výhrůžkami i samotnými Turkovými výroky začala zabývat. Strana Motoristé sobě reagovala tím, že podala trestní oznámení na Deník N a autory článků.

K pořízení snímků se nakonec přihlásil novinář Vojtěch Dobeš, který se v minulosti s Turkem přátelil. Screenshoty udělal v červnu 2024, když byl Turek hvězdou Eurovoleb.

Tou dobou už byl Dobeš z Turkovy osobnosti zděšený a udělal je právě proto, že nesouhlasil s tím, aby někdo s takovými názory reprezentoval Českou republiku v Evropě. Dobeš se bál o svoji bezpečnost: už na jaře 2025 Turek Dobešovi vyhrožoval, když Dobeš kritizoval Turkovy schůzky se zástupci Íránu.

Policie vyšetřovala fotografii, na níž je Filip Turek zachycen se zdviženou pravicí v gestu připomínajícím hajlování. Snímek pocházel z roku 2013.

Vyšetřování trvalo přibližně pět měsíců a bylo vedeno pro podezření z projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, za což hrozí až tři roky vězení. Obvodní státní zástupce Jan Vychyta potvrdil, že případ byl odložen kvůli promlčení trestní odpovědnosti. Turek už dříve tvrdil, že se žádného trestného činu nedopustil.

Případ zapadá do širšího rámce podezření z Turkovy fascinace nacistickou symbolikou – v minulosti se objevily jeho fotografie s helmou se znakem řecké extremistické strany Zlatý úsvit (Turek je částečně řeckého původu) či Luftwaffe. Byl zachycen také se svícnem se svastikou a přihlásil se také k vlastnictví dýky SS „po otci“. Turek to vysvětlil jako sběratelství a „blbý humor“.

V dubnu 2025 se europoslanec Filip Turek pochlubil na sociálních sítích jízdou po dálnici rychlostí až 250 km/h ve svém mercedesu. Tvrdil, že snímky vznikly v Německu, kde nejsou rychlostní limity, avšak analýza veřejnosti ukázala, že jde o českou D5.

Policie začala případ vyšetřovat a po měsíci Turek sám přiznal, že o místě jízdy lhal. Kvůli nedostatku důkazů mu ale nebylo možné prokázat samotné překročení rychlosti ani manipulaci s mobilem, protože tachometr či fotografie nejsou právně uznatelným měřením.

Nakonec dostal pouze pokutu 8 000 Kč za chybějící dálniční známku; přestupek předal Celní úřad pro Plzeňský kraj. Turek se hájil tím, že jízda byla bezpečná a „přiměřená“, a po kauze přispěl 50 000 Kč do Fondu pro oběti dopravních nehod.

Filip Turek byl v minulosti jednatelem firmy Zapper-Club s. r. o., která se dostala do problémů se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) během pandemie covidu-19.

Společnost tehdy nabízela „Imunitní balíček ANTI-COVID-19“ – doplněk stravy prezentovaný jako prostředek proti nákaze, čímž podle SZPI porušila zákon o klamavých léčebných tvrzeních. Firma za to dostala pokutu. Turek později chybu uznal.

Ještě větší kontroverze však vyvolala kniha Paraziti v nás, kterou vydala Turkova matka Eleni a kterou jeho firma distribuovala; publikace doporučovala neověřenou „frekvenční léčbu“ přístroji, které Turek také prodával. Turek se od jejího obsahu distancoval s tím, že po matčině smrti získal práva na vydání a chtěl tím pomoci sestře.

V březnu 2017 způsobil Filip Turek diplomatický incident, když za stěrač vozu zaměstnance saúdskoarabské ambasády v Praze vložil ručně kreslený obrázek šibenice a na střechu auta položil vystřelenou nábojnici. Saúdské velvyslanectví na čin reagovalo „závažnou a urgentní“ diplomatickou nótou, v níž hovořilo o výhrůžce zabitím vůči svému diplomatovi.

Policie Turka identifikovala na kamerových záznamech a ten se k činu přiznal – tvrdil, že reagoval impulzivně poté, co se měl neznámý muž z auta nevhodně chovat k jeho tehdejší přítelkyni. Nábojnice se ale na střechu dostala podle Turka omylem, když mu vypadla z kapsy. Policie případ uzavřela jako přestupek a uložila Turkovi pokutu. Ambasáda však kvůli incidentu hlásila obavy o bezpečnost a diplomat musel změnit bydliště.

Filip Turek čelí kritice za schůzky s diplomaty autoritářských režimů. Největší rozruch vyvolaly jeho kontakty s íránským velvyslancem. Ty Turek vysvětluje členstvím v delegaci EP pro Írán a zásadou „mluvit se všemi“. Z registru kontaktů vyplývají i setkání s ambasadory Tádžikistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu, Ománu, SAE a dvakrát s představiteli Číny. Zároveň se však potkává i se „západními“ partnery a automobilkami.

V dubnu 2025 však vyvolal bezpečnostní i etickou debatu, když na Facebooku reagoval na kritiku novináře Vojtěcha Dobeše (mimo jiné kvůli jeho poznámkám k íránským schůzkám) výzvou „dejte mu pěstí za mne“. Výzvu začala prověřovat policie: Turek tvrdil, že šlo o nadsázku a původně soukromý post, což Dobeš popřel.