Článek
„Z našich dat se ukazuje, že uprchlíci z Ukrajiny uvízli v nižších pozicích, než na jaké mají kvalifikaci,“ uvedl pro Novinky Martin Spurný ze Sociologického ústavu Akademie věd, který se zabývá integrací Ukrajinců v rámci výzkumu Hlas Ukrajinců.
Česko podle něj nemá zcela přesné údaje o tom, jaké mají uprchlíci vzdělání. „Stát se na to při vstupu neptal a ani dnes neptá,“ vysvětlil. Nicméně ze statisíců Ukrajinců, kteří do země po ruské invazi přišli, je podle výzkumu ministerstva vnitra téměř polovina vysokoškoláků. Ve svém oboru se ale v Česku zpravidla neuchytí.
„Pozorujeme velký propad v tom, jakou práci zastávali na Ukrajině a jakou mají tady. Situace se navíc v čase nelepší, nedaří se, aby kvalifikovaní lidé měli odpovídající práci i u nás,“ doplnil Spurný.
Data ukazují, že například vzdělaní specialisté jako jsou lékaři, učitelky či stavební inženýři nejčastěji končí jako obsluha strojů nebo pomocné síly. Zatímco na Ukrajině v takto kvalifikovaných profesích působilo více než 45 procent uprchlíků, v tuzemsku už je to jen 16 procent.
Změnit se to pokouší program Most k integraci pod taktovkou IOM. „Snažíme se podpořit kvalifikované a vzdělané lidi, aby se vymanili z bludného kruhu nízce kvalifikovaných profesí,“ řekl vedoucí projektu Radovan Hlaváček.
Učitelky i inženýři
„Většinou se na nás obracejí lidé ve věku 35 až 50 let, přičemž devadesát procent tvoří ženy. Hlavním důvodem je snaha získat oficiální zaměstnání v oboru, ve kterém vystudovali,“ uvedl Hlaváček. Mezi zájemci evidují široké spektrum profesí od učitelek mateřských škol, ekonomů, inženýrů a právníků po psychology či zdravotníky.
Poradci programu pomáhají uprchlíkům zdarma s procesem nostrifikace, tedy uznáním zahraničních diplomů a dalších dokladů o vzdělání, s rekvalifikací a kariérním poradenstvím. „Samozřejmě narážíme na nedostatečnou znalost češtiny, prvním krokem proto bývají jazykové kurzy, které pomáháme zprostředkovat,“ osvětlil postup Hlaváček.
Projekt má za cíl pomoci minimálně dvěma tisícům osob z Ukrajiny z těch, které v Česku získaly dočasnou ochranu. Nejde přitom jen o vysokoškoláky, ale i další lidi s odbornými či technickými zkušenostmi, které mohou rozvíjet například v rekvalifikačních kurzech Úřadu práce.
Ostrý start programu nastal v březnu, pět poradců působí v deseti kontaktních místech a poskytují osobní, online i telefonickou podporu v češtině i v ukrajinštině.
Necelých deset milionů korun, které jsou k tomu potřeba, poskytla z větší části Evropská unie, státní rozpočet přispěl jen milionem korun. Program poběží až do konce roku 2026 a pokud za tu dobu pomůže alespoň dvěma tisícům lidí, budou náklady na pomoc s lepším zaměstnáním jednoho člověka činit pět tisíc korun.
