Článek
„Naprostá většina dětí a mladých dospělých, konkrétně 94 procent, uvedla, že za poslední rok na internetu viděla nenávistné projevy. Polovina navíc uvedla, že je vídají jednou týdně nebo častěji. Ukazuje to, že vystavení nenávisti je opravdu velmi silné,“ řekl Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Alarmující je také fakt, že 67 procent mladých se někdy cítilo být obětí kyberšikany.
Průzkumu se v dubnu zúčastnilo 816 dospívajících a mladých lidí z celého Česka. Cílem bylo zjistit, kolik z nich se na internetu setkává s nenávistnými projevy neboli hate speech. Jde o slovní útoky na sociálních sítích případně v diskuzích na zpravodajských webech nebo ataky posílané přes chatovací aplikace, jako je Messenger a WhatsApp.
Výsledky ukazují, že útoky zpravidla cílí na různé menšiny nebo jejich zástupce. Nejvíce se urážky, nadávky či zesměšňování sypou na lidi odlišné národnosti nebo jiného etnika, menšinové sexuální orientace nebo na osoby s handicapem. Projevy obvykle vycházejí z rozšířených předsudků.
Nejčastější jsou útoky namířené proti Ukrajincům. Nenávistné projevy proti nim zaznamenala polovina respondentů, kteří hate speech v posledním roce viděli. V závěsu za nimi jsou lidé s menšinovou sexuální orientací, jako oběti nenávistných textů je zmínilo 43 procent respondentů. Na internetu však lidé vídají také útoky na uprchlíky obecně a více než pětina si všimla i nenávisti vůči ženám a dívkám.
„Pětina lidí z LGBT+ skupiny uvádí, že nenávistné projevy vůči nim jsou na denní bázi. Stejné je to i u lidí, kteří veřejně projevují politické názory,“ upřesnil Kormaňák.
Více fyzického násilí
Nenávist však nezůstává jen na internetu, ale přelévá se také do světa off-line, jak Novinkám popsala Klára Kalibová, právnička a zakladatelka organizace In IUSTITIA, která se zabývá pomocí obětem předsudečného násilí.
„Na skupině Ukrajinců vidíme přímou souvislost mezi veřejným míněním akcelerovaným na sociálních sítích a fyzickým násilím. Momentálně je mezi našimi klienty čtvrtina lidí pocházejících právě z Ukrajiny. Čelí celé škále fyzických útoků, což u dalších skupin tak často nevidíme. Jde přitom i o útoky na malé děti, řešili jsme i brutální útok na dospívajícího,“ popsala praktickou zkušenost Kalibová.
Někteří lidé jsou podle ní přesvědčení, že Ukrajinci v Česku pobývají neoprávněně a jsou přítěží pro místní ekonomiku. Považují je za příčinu svého vlastního neúspěchu. „A mají pocit, že právě kvůli nim se snižuje jejich pohodlí,“ komentovala.
Původci hate speech se podle ní rekrutují ze všech vrstev společnosti a nenávist se následně šíří i mezi děti. „V praxi se takové ovlivňování mladých lidí na internetu projevuje i nějakou mírou nápodoby,“ dodala. Slovní i fyzické útoky jsou podle ní v zásadě na denním pořádku a nárůst agrese je skutečně masivní.
