Článek
Snímek vznikl před patnácti lety v době, kdy chlapec, mulat s afro účesem, navštěvoval lekce hry na flétnu v jedné z pražských základních uměleckých škol. Fotka se bez souhlasu rodičů opakovaně objevovala v pražských ulicích vždy pár dní před konáním hudebního maratonu v letech 2012, 2014, 2016 a 2018.
Chlapce na fotku upozornili spolužáci v jeho třinácti letech, ale tehdy mu to nevadilo. Po dalších pár letech ale podal žalobu a žádal 200 tisíc korun za zásah do svých osobnostních práv. Obvodní soud pro Prahu 10 mu vyhověl s tím, že přiměřená satisfakce bude 140 tisíc korun.
Jenže odvolací Městský soud v Praze konstatoval, že nyní již mladý muž nemá na odškodné nárok. Připomněl, že v souvislosti se zveřejněním plakátu hocha nikdo neurážel ani nezesměšňoval, navíc jako dítě se souhlasem matky navštěvoval různé castingy, nechal se fotit a vystupoval v reklamách.
Bývalý klášter, nyní škola. Pod omítkou ZUŠ v Příboře se skrývaly barokní fresky i Sluneční soustava
„Nikdo se mu nesmál a je to pěkná akce“
Muž se rozhodl bránit u Nejvyššího soudu a v dovolání tvrdil, že člověk sice musí ve společnosti ledasco snést, ale to se netýká nedovoleného šíření jeho dětské fotky. Požadovanou částku pak považoval za přiměřenou tomu, o co by si řekl na běžném trhu, pokud by s focením souhlasil.
Jenže senát v čele s Hanou Tichou neměl pro jeho argumenty pochopení. „Šlo o propagaci na akci záslužnou a společensky prospěšnou, neboť jejím cílem bylo podpořit zájem dětí o hudbu a její výuku. Nejednalo se o komerční využití. Podobizna žalobce na plakátě nebyla nijak dehonestující, naopak vyznívá pozitivně, prezentuje žalobce jako nadané dítě věnující se hře na hudební nástroj,“ zhodnotila Tichá ve verdiktu, který soud v úterý zveřejnil na úřední desce.
Senát Nejvyššího soudu také akcentoval, že v souvislosti s fotkou nebyl hoch nikdy zesměšňován ani urážen, a když jej na fotku upozornili kamarádi, nevadilo mu to. Navíc focení či natáčení reklam absolvoval se svou matkou a neměl vůči tomu žádné námitky.
„Ohledně skutečnosti, že žalobce je jiné barvy pleti než většinová společnost a podle svých tvrzení se potýká s projevy rasismu, je pro posouzení nároku podstatná okolnost, že v souvislosti se zveřejněním své podobizny na plakátech se s žádným projevem rasové urážky nesetkal,“ zakončili soudci.
