Hlavní obsah

Gripeny mají útočit i na pozemní cíle, armáda nakoupí vybavení za 400 miliónů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ostrava
Aktualizováno

České stíhací letouny JAS-39 Gripen budou moct zasahovat i proti pozemním cílům. Se zakázkou v předpokládané hodnotě 427 miliónů korun bez DPH se ve středu seznámila vláda, uvedl na svých webových stránkách Úřad vlády.

Foto: Armáda ČR

Stíhačky Gripen z výzbroje českého letectva

Článek

"Předmětem veřejné zakázky je pořízení schopnosti 'Air to Ground' pro letouny JAS-39 Gripen, tedy schopnosti působení proti pozemním cílům," sdělil mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.

V současné době podle něj stroje mohou zasahovat za všech podmínek pouze proti vzdušným cílům. Proti pozemním cílům mohou nasadit jen letecký kanon v případě, že cíl pilot vidí.

Díky vylepšení se podle Medka zvýší možnost nasazení strojů do společných vzdušných operací NATO. Novou technologií by gripeny měly být vybaveny do roku 2018.

"Jde o technické modifikace a doplnění letounů a úpravu softwaru letounů," dodal ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek. Po změně budou stroje schopné nést a účinně používat zbraně určené proti pozemním cílům.

"Díky úpravám bude na gripeny v budoucnu například možné plně integrovat klasické letecké pumy nebo laserem naváděné letecké pumy, což v tuto chvíli nejde," poznamenal Pejšek.

V ceně jsou podle něj zahrnuty i zkoušky a testy všech provedených prací a certifikace. Upraveno bude všech 14 letounů Jas-39 Gripen, které jsou ve výzbroji české armáda.

Pronájem do roku 2027

Česko si je pronajímá od výrobce, společnosti Saab. Nahradily dosluhující sovětské letouny MiG-21. O jejich desetiletém pronájmu za téměř 20 miliard korun vláda rozhodla v roce 2004.

Další zhruba miliardu pak stála výzbroj. Český vzdušný prostor začalo šest prvních švédských strojů střežit v červenci 2005. Do konce srpna téhož roku dodali Švédové i zbylých osm gripenů.

Loni vláda schválila prodloužení pronájmu do roku 2027 s dvouletou opcí. ČR má za pronájem ročně platit 1,7 miliardy korun.

Případ odložen

Offsetový program v souvislosti s pronájmem gripenů přinesl od roku 2004 Česku 31,6 miliardy korun. Jejich pořízení ale provázely i kontroverze a podezření z korupce.

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize.

Pražské vrchní státní zastupitelství loni rozhodlo o tom, že v kauze nakonec nikdo stíhán nebude, a případ definitivně odložilo. Podle úřadu nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit stíhání konkrétní osoby.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám