Fiala s Bekem řešili s hejtmany přijímačky na střední školy

Pro příští rok by se měla maximálně zvednout kapacita tříd na 34 žáků. Za dlouhodobý cíl si politici vytkli digitalizaci systému přijímaček. Odpadnout by mohla povinnost podávat zápisový lístek, což období stresu a nepřehlednosti volných kapacit na školách prodlužuje.

„Situace se velmi liší, nejen podle krajů, ale i podle toho, zda se jedná o větší město nebo naopak. Nejzávažnější situace je v Praze a ve středních Čechách, naopak některých regionů se tento problém vlastně téměř netýká,“ řekl po jednání Fiala s tím, že si vyžádal data podrobná o dostupnosti škol v regionech, která podle něj budou za několik týdnů.

Současně podle Fialy v nynější situaci, kdy není někde dostatek kapacit, hraje roli nerovnoměrné rozmístění některých žádaných oborů v regionech. Za „problém“ pak označil systém přijímacího řízení, jehož digitalizace je podle něj dlouhodobým cílem.

„Musíme se zaměřit na digitalizaci řízení, je nutné propojit, musíme diskutovat o tom, jak vypadá oborová soustava,“ uvedl.

Krátkodobým řešením má po dohodě být využívání maximální kapacity ve třídách, kdy by tam mohlo zasedat až 34 žáků, pokud nedojde ke snížení úrovně vzdělávání. „Tam, kde to kapacity umožní, by se mohly otevřít také nové třídy,“ přiblížil Fiala.

Roky neřešenou nepřipravenost systému přijímacího řízení letos v plné nahotě ukázaly přijímačky na střední školy, kam míří silné ročníky.

Výsledkem je přetlak zejména na gymnáziích v některých krajích, ale také obecně i na dalších typech středoškolského vzdělání a řada žáků tak zatím nebyla přijata na žádnou ze středních škol.

Nedostatku kapacit se přitom dalo předejít – vzhledem k tomu, že u současných silných ročníků se problémy řešily postupně už od porodnic, školek i základních škol.

Dle řady odborníků i části politiků by měla pomoci digitalizace přijímacích zkoušek i změna systému přihlášek. O tom, že současné přijímačky jsou jako z „minulého století“, mluvil před časem ministr školství Bek.

To zopakoval i na čtvrteční tiskové konferenci.

„Největší problém na straně MŠMT vidím v zanedbané digitalizaci celého procesu podávání přihlášek a jejich zpracování. Tady střední školství zaostalo za vysokými školami o celé dekády. Nemohu teď garantovat, že se vše podaří za rok, ale uděláme naprosto všechno, aby byl proces rychlejší a méně stresující pro žáky i jejich rodiče,“ řekl Bek.

Chytaná změna by podle něj nebyla „úplnou revolucí“, konaly by se podle něj zřejmě opět dva pokusy. Otázkou by prý zůstalo, zda žáci budou moci podávat dvě či tři přihlášky, ale odpadla by podle ministra povinnost dávat zápisový lístek.

„Celá ta doba několika týdnů, kdy panuje nervozita mezi rodiči a dětmi, by se zkrátila na pouhé hodiny či dny,“ přiblížil.

Bek se zároveň pokusil mírnit mnohdy arogantní vyjádření některých politiků ohledně kapacit středních škol.

„Považuji za logické, že lidé, kteří žijí za hranicemi Prahy, chtějí umístit děti do škol, které mají po cestě do práce. Logisticky je to srozumitelné, musíme hledat cesty, jak nabídku přizpůsobit nové poptávce, která se vychyluje ve prospěch všeobecného vzdělání,“ řekl ministr.

Ten tak možná nepřímo mírnil slova svého stranického kolegy, poslance Jana Laciny, který před pár dny kritizoval umísťování dětí do škol mimo bydliště.

Letos se na maturitní obory na střední školy hlásilo rekordních 116 tisíc dětí, což je o čtvrtinu více než před šesti lety, kdy se plošné přijímačky konaly poprvé.

Například v Praze byl zájem tak velký, že pro přijetí na gymnázia v prvním kole bylo potřeba získat průměrně 80 bodů ze 100, v jiných krajích je to přitom o desítky bodů méně. Neuspěli zde tak v prvním kole žáci, kteří by se v jiném regionu bez problémů na školu dostali.

Mnozí nepřijatí uchazeči měli ještě šanci se dostat na vybranou školu na odvolání, další vkládají naději do druhých kol přijímacího řízení, která školy s volnými místy postupně vyhlašují.