Hlavní obsah

Fiala: Evropská unie by se měla rozšířit o Balkán i Ukrajinu

Aktualizováno

Zásadní věc, která před Evropskou unií stojí, je řešení její bezpečnosti, prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) na konferenci na Pražském hradě 20 let Česka v EU. Rozhodující bude nejen výsledek války na Ukrajině, ale i boj s nelegální migrací. Unie by se podle premiéra měla v příštích letech rozšířit o země západního Balkánu, Moldavsko i Ukrajinu.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Premiér Petr Fiala na konferenci 20 let Česka v EU: Vize pro rozšířenou Evropu

Článek

„Ukrajina bojuje za svoje právo patřit k naší civilizaci, za svoje právo být svobodná a její boj zároveň rozhodne o tom, v jakých bezpečnostních podmínkách budeme žít my,“ prohlásil premiér.

Kromě hrozby ze strany Rusů se musí Evropa postarat o svou energetickou bezpečnost a diverzifikovat zdroje. Podstatné podle Fialy je, aby „nebyla závislá na nebezpečných režimech“.

Nezávislá by Unie měla být podle Fialy i ve výrobě v kritických odvětvích, jako jsou léky a čipy. „Musíme snižovat závislost na jediné zdrojové zemi. Ačkoliv nemůžeme všechno vyrábět v Evropě, nesmíme se spoléhat na jediného dodavatele, kterým je v tomto případě Čína,“ varoval Fiala.

Telička: Členství v Unii je pro nás kotva, potenciál jsme ale nevyužili

Ekonomika

Riziko spatřuje premiér i v nelegální migraci, která vytváří na Evropu tlak. „Tento problém nezmizí, proto je dobré, že členské státy hledají řešení. Migrační pakt je na půli cesty, a to nebude stačit. Společné evropské řešení je nutné, ale musí být odvážnější a hlubší,“ myslí si předseda vlády.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Zdravice přes video od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Stejně jako se Unie rozšířila před dvaceti lety o Česko a dalších devět států, měly by mít v budoucnosti podle Fialy šanci vstoupit do Unie i země západního Balkánu, tedy Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko, Severní Makedonie a Kosovo, ale i Moldavsko a Ukrajina.

„Dejme jim tuto šanci a využijme příležitosti, které to přinese,“ vyzval Fiala. Domnívá se, že tento krok je pro Unii nakonec i bezpečnostní nutností. „Jakákoliv jiná varianta je horší jak pro ně, tak pro nás,“ myslí si.

Za rozšíření Evropské unie se postavil i prezident Petr Pavel. Rozšíření označil za geopolitickou nutnost. Varoval, aby Evropa nenechala dlouho čekat ani Moldavsko a Gruzii a nenechala je napospas Rusku.

Na rozšíření se však musí podle prezidenta Evropa připravit. „EU nemůže fungovat stejně ve 12 nebo 35 členech. Modernizace EU je nezbytným krokem,“ dodal.

Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko jsou oficiálními kandidátskými zeměmi. S Černou Horou a Srbskem byla zahájena přístupová jednání o několika kapitolách, jednání s Albánií a Severní Makedonií začala v červenci 2022, Kosovo podalo v prosinci 2022 žádost o členství.

Česko se při finálním hlasování o migračním paktu zdrží

Domácí

Nesoutěžíme ve druhé lize, míní Fiala

Podle Fialy by se Česká republika měla po dvaceti letech už vzdát nálepky, jako je „nový členský stát“ nebo „postkomunistický stát“. „Používáme to jako výmluvu,“ myslí si ministerský předseda.

„Dnes nesoutěžíme v nějaké druhé lize, v nějaké vlastní kategorii, dnes se srovnáváme s těmi nejlepšími,“ dodal.

Unie podle Fialy Česko výrazně mění. Česko je díky členství v EU podle Fialy bohatší země, dává bezpečnostní garanci a ukotvuje nás na Západě.

K větší pomoci Ukrajině, ale i dalším kandidátským zemím vyzval i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Nepřešlapujeme příliš?“ ptal se.

„EU zítřka musí být nezávislejší. Musí se vrátit ke svým kořenům a neztrácet ze zřetele svůj původní záměr a hodnoty. Vybudovat bezpečný prostor, prostor beze strachu,“ dodal.

Na konferenci vystoupil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. I on vnímá jako největší výzvu Evropy vypořádat se s probíhající válkou na Ukrajině a pomáhat jí proti agresorovi. „Zasazujme se o naše evropské hodnoty, bezpečnost, stabilitu a spravedlivý mír,“ vyzval.

Česká republika vstoupila do EU 1. května 2004, když si vstup odsouhlasili občané v referendu o rok dřív. Unie se tehdy rozšířila také o Slovensko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Kypr, Maltu a Estonsko.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na konferenci

Oslavy výročí vstupu do EU: na hranicích lidé piknikovali s evropskými politiky

Domácí

Výběr článků

Načítám