Experti chtějí změnu pronájmu Hradu

„Hrad by měl připravovat takový program, za který by chtěly široké skupiny lidí platit. Ten program by byl pro všechny. Jestli by se přispívalo dvacetikorunou, dvoustovkou nebo pětistovkou? To já nevím. Ale měl by to být program pro co nejširší okruh a pro celou společnost by měl mít evidentní význam,“ shrnul svůj názor na dění na Hradě Pleskot.

Toho kancléřka již po inauguraci prezidenta Petra Pavla pověřila, aby na proměny na Hradě dohlížel.

Pleskot k tomu spolu s Kanceláří prezidenta sestavil kulatý stůl odborníků, který se poprvé sešel v červnu. Kromě architektů a odborníků v něm sedí i Vohralíková a prezidentův poradce Petr Kolář.

„Program bude sestavovat programová rada, která se v tuto chvíli skládá. Se mnou a kulatým stolem bude úzce spolupracovat,“ dodal architekt.

„Akce by neměly být nahodilé. Měly by se konat podle scénáře, který by byl vázán k místu a architektuře. Každá akce by měla mířit na širší společenské spektrum,“ dodal.

Jak Právo informovalo, 12. října se na Hradě konala „konference“ o vyjednávání a komunikaci, na kterou se prodávaly vstupenky od 17 tisíc.

Vystoupila na ní i Vohralíková a bývalý agent FBI Joe Navarro. Mířila zejména na lidi z byznysu, kteří se chtěli přiučit, jak jednat s obchodními partnery.

Pořadatelé za pronájem Rudolfovy galerie a Široké chodby zaplatili 225 tisíc korun, podle bývalého protokoláře Miroslava Sklenáře cena neodpovídala povaze akce a měla být vyšší.

Pleskot o konání akce nevěděl. „Překvapilo mě to. Nechci to hodnotit,“ řekl Právu. Osobně se však prý domnívá, že by Hrad měl být místem spíš pro šíření vzdělanosti, kultivaci demokracie a posilování občanské společnosti.

Privátních akcí by podle něj mělo být méně.

„Můj názor je, že by to mělo být naprosto výjimečné, neřkuli spíš vyloučené. Vždy by to mělo přinést obecný užitek,“ míní Pleskot. Kulatý stůl a programová rada by podle něj měly vytvořit pevná pravidla, která budou platit v následujících letech.

„Nechci jen hasit nejhorší požár. Přál bych si, aby koncepce měla přesah, aby i za pět let, ať dopadnou prezidentské volby jakkoliv, nebyla smetena ze stolu,“ zdůraznil architekt. Celkem podle zjištění Práva Hrad na pronájmech od března vydělal přes 10 milionů korun.

Prostory si zamlouvají často firmy na své různé galavečery. Přísnějšími pravidly tak může přijít o příjem. Podle Pleskota ale zase může víc vydělat na turistickém ruchu.

S názorem souhlasí i architektka a urbanistka Anna Beata Háblová, která u kulatého stolu také sedí. V sídle prezidenta by podle ní měly probíhat akce zdarma nebo za symbolickou částku a komerční akce s přísnými pravidly.

„Aby nebyly ani snobské, ani nevkusné, ale přispívaly ke kulturnímu rozvoji a vzdělání návštěvníků. Rozhodně ne takové, které by umožnily profitovat firmám s pochybným obsahem,“ sdělila Právu.

Ačkoliv se podle Háblové už rada tvoří, nemá zatím šanci do programu zasáhnout. „Tento proces je skrze úřední záležitosti velmi pomalý, takže stále ještě nemáme aparát, kterým by se akce na Pražském hradě daly regulovat,“ dodala.

Podle dalšího člena stolu, ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad Petra Kučery, by pořadatelé akcí měli projít transparentním výběrem.

„Posuzování záměrů by se mělo odehrávat na podkladu koncepčního materiálu, který by s ohledem na charakter a význam jednotlivých prostor nastavil jasné mantinely, co kde je a není přípustné. Pravidla by měla být výsledkem diskuse skupiny odborníků a měla by být klíčovým podkladem pro rozhodování,“ řekl Právu.

„Jedním z hlavních kritérií by měla být veřejná přístupnost a respekt k historickému významu místa,“ dodal.

Historik umění a kurátor Musea Kampa Jan Skřivánek míní, že pronájmy na Hrad patří, už jen proto, že nevyužitého prostoru je tam moc. „Jde ale samozřejmě o to, o kterém prostoru se bavíme, komu a za jakých podmínek,“ upozornil.

V souvislosti s akcí s drahými vstupenkami Vohralíková čelila podezření ze střetu zájmů. S pořadateli se zná, Asociace vyjednavačů, která akci pořádala, ji uváděla jako jednu ze zakládajících členů.