Encefalitida na vzestupu, očkování chrání jen 17 procent Čechů

Záleží sice na počasí, ale obecně platí, že počty nakažených každoročně začínají stoupat v dubnu a objevují se až do listopadu. Tradičně mezi nejvíce zasažené kraje patří: Jihočeský, Zlínský, Pardubický, Karlovarský a Vysočina.

„Pokud člověk plánuje trávit čas v přírodě, zejména při pohybu ve vyšším porostu nebo v listnatých a smíšených lesích u nás, na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku, Pobaltí nebo na Slovinsku, měl by se určitě preventivně očkovat,“ uvedl epidemiolog a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Rastislav Maďar, který zároveň připomněl, že počet případů je u nás zhruba třikrát vyšší než v Rakousku, a dokonce téměř desetkrát vyšší než v Německu.

„V bezpečí nejsme ani v městském parku, a někdy dokonce ani na vlastní zahradě,“ zdůraznil epidemiolog.

Základní očkování proti encefalitidě se skládá ze tří postupných dávek. Na druhou je potřeba přijít do tří měsíců od první. Třetí pak následuje do roka od druhé.

Tímto to pro mnoho lidí končí a myslí si, že mají splněno. To ale není pravda. Protože protilátky v krvi i po třech dávkách poměrně rychle klesají, měly by následovat ještě další posilující injekce.

První přeočkování se doporučuje po třech letech od třetí dávky a pak za dalších pět let. U lidí starších šedesáti let by to mělo být už za tři roky.

Očkovat je možné po celý rok včetně léta. Vakcínu ale zdravotní pojišťovny hradí jen lidem nad 50 let, ostatní si ji musí zaplatit ze svého. Jedna dávka přitom stojí zhruba tisíc korun.

Prodloužení jakéhokoli intervalu mezi dávkami může způsobit, že člověk nemá dostatečnou ochranu. Nedokončené očkování tak může zanechat falešný pocit bezpečí.

Paradoxem je, že podle statistik má alespoň jednu dávku vakcíny proti encefalitidě 51 procent Čechů. Jen asi třetina (38 procent) má tři dávky a jen 17 procent dokončené přeočkování, a tedy dostatečnou ochranu proti nemoci.

Česko je se svými 51 procenty někde v průměru Evropy. Podle průzkumu agentury Focus je na prvním místě Rakousko (76 procent), na druhém Lotyšsko (63 procent) a na třetím Německo (55 procent). Na opačném konci žebříčku jsou Poláci (14 procent) a Dánové (9 procent). V Dánsku je ale riziko nakažení výrazně nižší než ve střední Evropě či v Pobaltí.

Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění centrální nervové soustavy, na které není léčba, je možné jen mírnit jeho příznaky. Proto je očkování nejúčinnější ochranou. Když se symptomy projeví, má nemoc obvykle dvě fáze.

„Po přisátí infikovaného klíštěte se objevují nejprve příznaky podobné chřipce. Ty mohou nakrátko odeznít a poté se vrací o něco horší, s výraznými bolestmi hlavy, tuhnutím šíje, třesy, poruchou rovnováhy a dalšími neurologickými příznaky,“ popsala Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.